III.ÚS 512/2000 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů L. R., E. R., M. J., M. R., P. R., D. Š., M. Š., B. S., R. P., E. B., K. T., a L. L., proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. července 2000, sp. zn. 22 Ca 49/2000, mimo ústní jednání dne 1. 2. 2001 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Legislator headnote
AI generatedIII.ÚS 512/2000 · Ústavní soud České republiky: Vzhledem k tomu, že zastoupení advokátem je v řízení před Ústavním soudem ze zákona povinné a nelze je ani prominout ani jiným způsobem nahradit (§ 30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a že stěžovatelé sami jím vytknutou formální vadu v určené lhůtě neodstranili, nezbylo než jejich i jinak vadou ústavní stížnost pro neodstranění vad [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona] odmítnout.
Full text
III. ÚS 512/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů L. R., E. R., M. J., M. R., P. R., D. Š., M. Š., B. S., R. P., E. B., K. T., a L. L., proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. července 2000, sp. zn. 22 Ca 49/2000, mimo ústní jednání dne 1. 2. 2001 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Formálně vadnou ústavní stížností napadlo "dvanáct restituentů rodiny R." postup Krajského soudu v Ostravě, který (přípisem ze dne 7. července 2000) pro důvody v tomto přípise uvedené odmítl ustanovit jim v jejich restituční věci (dalšího) právního zástupce.
Protože vadná ústavní stížnost byla podána právním zástupcem, který, jak Ústavní soud zjistil, byl ke své žádosti ze seznamu advokátů škrtnut, vyzval Ústavní soud stěžovatele ke zvolení jiného zástupce a k předložení jeho řádné plné moci a k tomu mu, jako k odstranění formální vady, určil lhůtu v trvání 30 dnů.
Výzva Ústavního soudu byla doručena všem, které podle obsahu spisu bylo možné pokládat za účastníky řízení, ve dnech od 22. do 27. listopadu 2000.
Dopisem ze dne 18. prosince 2000 vyložil, do doby podání ústavní stížnosti činný zástupce stěžovatelů, důvody, pro které sám požádal Českou advokátní komoru o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, dotkl se v něm i povahy věci, v níž byla podána (formálně) vadná ústavní stížnost, sdělil, že "restituentům se nepodařilo najít zástupce" a navrhl, aby mu za této situace, jako zástupci ad hoc, "bylo přiznáno oprávnění restituenty u správního soudu zastupovat". Stěžovatelé sami se k výzvě Ústavního soudu nevyjádřili a plnou moc (nového) zástupce nepředložili.
Vzhledem k tomu, že zastoupení advokátem je v řízení před Ústavním soudem ze zákona povinné a nelze je ani prominout ani jiným způsobem nahradit (§ 30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a že stěžovatelé sami jím vytknutou formální vadu v určené lhůtě neodstranili, nezbylo než jejich i jinak vadou ústavní stížnost pro neodstranění vad [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona] odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 1. února 2001