III.ÚS 453/2000 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 453/2000

Ústavní soud rozhodl dne 3. května 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci navrhovatele T. Praha, a. s., zastoupeného JUDr. V. V., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2000, sp. zn. 11 Co 43/2000, a Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. října 1999, č. j. 9 C 56/99-15, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí soudů, odůvodnil návrh tím, že se jejich postupem cítí dotčen na právech, zaručených čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 90 Ústavy ČR. Uvedl, že soud I. stupně, který nevyzval žalobce, příp. likvidátora OPBH Praha 8, k nalezení a předložení listiny, či jiných dokladů ke smluvnímu vztahu mezi stěžovatelem a OPBH Praha 8, podle jeho přesvědčení porušil zejména ustanovení § 129, při hodnocení důkazů pak § 132 občanského soudního řádu. Soudu II. stupně vytýká neprovedení důkazu, který stěžovatel předložil v odvolacím řízení, dále pak to, že svůj názor na nástupnictví OPBH si ponechal až do rozsudku a tak mu nedal možnost se k němu vyjádřit.

Předsedkyně senátu 11 Co Městského soudu v Praze v písemném vyjádření ze dne

3. listopadu 2000, s poukazem na odůvodnění rozsudku ze dne 5. dubna 2000, navrhla zamítnutí ústavní stížnosti.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 9 C 56/99, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2000, sp. zn. 11 Co 43/2000, nebylo shledáno, že by se soudy v předmětné věci dostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, když po provedeném řízení a hodnocení důkazů zavázaly stěžovatele k úhradě žalované částky 164.756,50 Kč s příslušenstvím. Nebyla zjištěna pochybení Městského soudu v Praze, tvrzená stěžovatelem - obsah protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne 5. dubna 2000 svědčí o provedení důkazu, předloženého odvolatelem, oba soudy pak při hodnocení důkazů, vyjádřeném v odůvodnění napadených rozsudků, postupovaly v souladu s § 132 a § 157 odst. 2 občanského soudního řádu.

S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. května 2001