III.ÚS 406/2000 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení navrhovatele L. Z., o ústavní stížnosti proti usnesení Ústavního soudu ČR,

sp. zn. IV. ÚS 249/98

, ze dne 23. 6. 1998,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel podal dne 4. 7. 2000 návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, který byl doručen tomuto soudu dne 7. 7. 2000. Podaným návrhem se navrhovatel domáhal zahájení řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Ústavního soudu ČR,

sp. zn. IV. ÚS 249/98

, ze dne 23. 6. 1998. Podle názoru navrhovatele nastaly nové skutečnosti, které by měly vést k přehodnocení názoru Ústavního soudu.

Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Řízení o ústavní stížnosti je řízením jednoinstančním, protože ani proti nálezu Ústavního soudu, jímž bylo ústavní stížnosti vyhověno nebo ústavní stížnost zamítnuta, ani proti usnesení, jímž byla ústavní stížnost odmítnuta, není přípustné odvolání (§ 54 odst. 2, § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V předmětné věci se navrhovatel návrhem označeným sice jako ústavní stížnost proti usnesení Ústavního soudu v podstatě domáhá přezkoumání rozhodnutí Ústavního soudu, tj. podle obsahu návrhu podává odvolání proti rozhodnutí tohoto soudu, které bylo vydáno ve formě usnesení (§ 43 cit. zákona). Vzhledem k tomu, že odvolání proti usnesení Ústavního soudu není podle § 43 odst. 3 cit. zákona přípustné, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh směřující proti usnesení Ústavního soudu podle § 43 odst. 1 písm. e) cit. zákona odmítnout jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. října 2000