III.ÚS 37/2000 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele ZVU, a.s. se sídlem Pražská 322, Hradec Králové, právně zastoupeného JUDr. Dušanem Divišem, advokátem se sídlem Kollárova 1114, Hradec Králové, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 10. 1999, čj. 25 Co 637/99-120, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Navrhovatel podal dne 19.1.2000 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, ve kterém se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 10. 1999, čj. 25 Co 637/99-120. Proti napadenému rozsudku podal rovněž dovolání.

Podáním ze dne 5. 4. 2002, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 8. 4. 2002 sdělil navrhovatel Ústavnímu soudu, že nehodlá dále pokračovat v řízení před Ústavním soudem v předmětné věci, s odůvodněním, že dne 6.2.2002 rozsudkem, čj. 26 Cdo 764/2000-146, Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 25 Co 637/99-120. Toto podání posoudil Ústavní soud ve smyslu ust. § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů a § 41 odst. 2 občanského soudního řádu, jako zpětvzetí návrhu na zahájení řízení.

Podle ust. § 77 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je navrhovatel oprávněn vzít ústavní stížnost zpět až do okamžiku, kdy se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě. Protože v předmětné věci navrhovatelé včasným podáním vzali svou ústavní stížnost zpět, Ústavní soud podle § 77 citovaného zákona řízení zastavil.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. dubna 2002

JUDr. Vladimír Jurka

předseda senátu