III.ÚS 363/2000 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 363/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele A. H., o návrhu ze dne 13. června 2000,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal přezkoumání rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně, sp. zn. 4 T 249/99, kterým byl dne 9. června 2000 odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 18 měsíců nepodmíněně. Uvedl, že podle jeho přesvědčení označeným rozhodnutím došlo k porušení zákona.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušené její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§ 72 odst. 1 písm. a), § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu podání stěžovatele bylo zjištěno, že směřuje proti rozhodnutí soudu I. stupně ze dne 9. června 2000, nikoliv tedy proti rozhodnutí o posledním prostředku, který mu zákon k ochraně práva poskytuje - tj. proti rozhodnutí odvolacího soudu, k němuž měl stěžovatel možnost odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně podat.

Pro výše uvedené byl návrh jako nepřípustný v souladu s § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut, když z tohoto důvodu již nebylo nutné trvat na odstranění jeho vad.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. července 2000