Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 333/2000 ECLI:CZ:US:2000:3.US.333.2000 AI generated

III.ÚS 333/2000 · Ústavní soud České republiky

Case Number III.ÚS 333/2000
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelek 1) J. S., a 2) I. K., zastoupených JUDr. J. B., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. října 1998, č. j. 2 Cdon 276/97-221, t a k t o : Navrhovatelky se domáhaly zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. října 1998, č. j. 2 Cdon 276/97-221, s tím, že jeho rozhodnutí o odmítnutí dovolání pro opožděnost považují za nesprávné a cítí se jím dotčeny v právu, zaručeném v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Legislator headnote

AI generated

III.ÚS 333/2000 · Ústavní soud České republiky: S., a 2) I. K., zastoupených JUDr. J. B., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. října 1998, č. j. 2 Cdon 276/97-221, t a k t o : Navrhovatelky se domáhaly zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. října 1998, č. j. 2 Cdon 276/97-221, s tím, že jeho rozhodnutí o odmítnutí dovolání pro opožděnost považují za nesprávné a cítí se jím dotčeny v právu, zaručeném v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

III. ÚS 333/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelek 1) J. S., a 2) I. K., zastoupených JUDr. J. B., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. října 1998, č. j. 2 Cdon 276/97-221, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelky se domáhaly zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. října 1998, č. j. 2 Cdon 276/97-221, s tím, že jeho rozhodnutí o odmítnutí dovolání pro opožděnost považují za nesprávné a cítí se jím dotčeny v právu, zaručeném v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Předsedkyně senátu Nejvyššího soudu ČR ve svém vyjádření ze dne 1. srpna 2000 uvedla, že ústavní stížnost není dostatečně odůvodněna, a proto se k ní nemůže vyjádřit. Poukázala na to, že dovolání bylo odmítnuto z procesních důvodů - jako opožděné a soud se tak nemohl zabývat uplatněnými dovolacími námitkami, jak vyplývá z odůvodnění napadeného usnesení.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, která počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 2 Cdon 276/97-221, sdělení Obvodního soudu pro Prahu 4 a kopie dokladu o doručení bylo zjištěno, že označené usnesení, vydané dne 19. října 1998, bylo právnímu zástupci stěžovatelek doručeno 25. listopadu 1998, návrh k Ústavnímu soudu však podaly až 1. června 2000. Je tedy nepochybné, že stěžovatelky tak učinily po lhůtě k tomu stanovené.

Pro výše uvedené byl návrh, v souladu s § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. listopadu 2000