Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 321/2000 ECLI:CZ:US:2000:3.US.321.2000 AI generated

III.ÚS 321/2000 · Ústavní soud České republiky

Case Number III.ÚS 321/2000
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelky G. H., zastoupené JUDr. M. J., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. března 1999, sp. zn. 25 Co 360/98, t a k t o : Navrhovatelka, která se domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. března 1999, sp. zn. 25 Co 360/98, mj. uvedla, že proti označenému rozhodnutí uplatnila řádně a včas, jako mimořádný opravný prostředek, dovolání, o němž rozhodoval Nejvyšší soud ČR. Poněvadž ten na pravomocném rozsudku odvolacího soudu nic nezměnil, napadá stížností rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. března 1999.

Legislator headnote

AI generated

III.ÚS 321/2000 · Ústavní soud České republiky: 25 Co 360/98-125, bylo zjištěno, že odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že byla dána přípustnost dovolání dle § 238 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. dubna 2000 o zamítnutí dovolání je tedy pravomocným rozhodnutím o posledním prostředku, který byl zákonem k ochraně práva navrhovatelce poskytnut.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

III. ÚS 321/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelky G. H., zastoupené JUDr. M. J., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. března 1999, sp. zn. 25 Co 360/98, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka, která se domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. března 1999, sp. zn. 25 Co 360/98, mj. uvedla, že proti označenému rozhodnutí uplatnila řádně a včas, jako mimořádný opravný prostředek, dovolání, o němž rozhodoval Nejvyšší soud ČR. Poněvadž ten na pravomocném rozsudku odvolacího soudu nic nezměnil, napadá stížností rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. března 1999.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, jeho kopie pak musí být k ústavní stížnosti připojena. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 a 4, § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu návrhu, rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. dubna 2000, č. j.

29 Cdo 1886/99-153, a Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. března 1999, č. j.

25 Co 360/98-125, bylo zjištěno, že odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že byla dána přípustnost dovolání dle § 238 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. dubna 2000 o zamítnutí dovolání je tedy pravomocným rozhodnutím o posledním prostředku, který byl zákonem k ochraně práva navrhovatelce poskytnut.

Poněvadž ústavní stížnost nesměřuje proti rozhodnutí, jež má na mysli ustanovení § 72 odst. 1, 2 a 4 zákona o Ústavním soudu, byl návrh jako nepřípustný odmítnut [§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. října 2000