III.ÚS 220/2000 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelů J. M. st., a A. M., zastoupených JUDr. J. Č., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, čj. 10 Co 370/99-199, ze dne 26. 1. 2000, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziříčí, čj. 11 C 1123/93-167, ze dne 8. 9. 1998,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelé podali dne 5. 4. 2000 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"), který byl doručen Ústavnímu soudu dne 6. 4. 2000. Návrh směřoval proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, čj. 10 Co 370/99-199, ze dne 26. 1. 2000, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziříčí, čj. 11 C 1123/93-167, ze dne 8. 9. 1998. Napadenými rozhodnutími bylo podle názoru navrhovatelů porušeno jejich základní právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Podle § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") lze ústavní stížnost podat, jsou-li vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně jejich práva poskytuje.

V předmětné věci se navrhovatelé návrhem podaným u odvolacího soudu domáhali, aby tento soud vyslovil přípustnost dovolání proti jeho rozhodnutí v případě, že jejich odvolání nebude vyhověno. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací ve výroku výše uvedeného rozsudku vyslovil, že dovolání se proti tomuto rozsudku nepřipouští. Podle § 239 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku, který bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

V předmětné věci navrhovatelé sami požadovali, aby byla vyslovena přípustnost dovolání, avšak po zamítavém rozhodnutí odvolacího soudu ve věci přípustnosti dovolání, již dále možnosti stanovené v § 239 odst. 2 o.s.ř. nevyužili. Ze spisu, sp. zn. 11 C 1123/93, Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziříčí nevyplývá, že by dovolání bylo podáno. Na výzvu adresovanou právnímu zástupci navrhovatelů, v níž Ústavní soud žádal o sdělení, zda dovolání bylo podáno, navrhovatelé neodpověděli. Ústavní soud v takových případech již konstantně rozhoduje tak, že navrhovatelé ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nevyužili všech možností, které jim zákon k ochraně práva poskytuje.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. srpna 2000