III.ÚS 198/2000 · Ústavní soud České republiky

III. ÚS 198/2000

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 29. srpna 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti K. S., zastoupené JUDr. M. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. února 2000, sp. zn. 37 Ca 161/98, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka se domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. února 2000, sp. zn. 37 Ca 161/98. Uvedla, že uplatnila řádně a ve stanovené lhůtě nárok na vydání nemovitostí dle § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě a poté, co jí nebylo vyhověno příslušným pozemkovým úřadem, obrátila se na soud. Označeným rozsudkem Krajského soudu v Plzni, jímž bylo rozhodnutí Pozemkového úřadu, Okresního úřadu Příbram potvrzeno, se cítí dotčena na právech, zakotvených v čl. 11 odst. 1, 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále pak v čl. 90 a 95 odst. 1 Ústavy ČR, a to zejména proto, že nebyly provedeny všechny potřebné a dostupné důkazy, z těch, které byly učiněny, soud nevyvodil odpovídající závěry - zejména pokud jde o hodnocení tísně a nevýhodnosti podmínek v kritické době, jakož i stanovení tzv. rozhodného dne zestátnění.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh, je-li zjevně neopodstatněný, odmítne [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. 37 Ca 161/98 a jeho rozsudku ze dne 10. února 2000 zásah do práv stěžovatelky, jichž se v návrhu dovolává, shledán nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu v Příbrami ze dne 25. srpna 1998, č. j. 5567/92, R XIII 88/98, jeho postup byl v souladu s ustanoveními § 244 a násl. občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku se obsáhle a přiléhavě vypořádal se všemi námitkami, které stěžovatelka v opravném prostředku uplatnila. Poněvadž se Ústavní soud s hodnocením skutkových zjištění i s právními závěry Krajského soudu v Plzni ztotožňuje, na obsah rozsudku sp. zn. 37 Ca 161/98, ze dne 10. února 2000, a jeho odůvodnění odkazuje.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2000