III.ÚS 139/2000 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti H. D., advokátky, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 12. 1999, sp.zn. 6 To 145/99,

t a k t o :

N á v r h s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Ústavnímu soudu byl doručen dne 6. 3. 2000 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh") podaný jménem R. N., který směřoval proti usnesení Vrchního soudu v Praze, ze dne 10. 12. 1999, sp.zn. 6 To 145/99. Návrh byl však podepsán pouze advokátkou H. D., aniž by z podaného návrhu vyplynulo, že je oprávněna na základě plné moci ve smyslu § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jednat jménem R. N., když plná moc event. udělená R. N. (případnému právnímu zástupci) přiložena nebyla a nebyla ani nijak prokázána.

Vzhledem k výše uvedené skutečnosti nutno mít za to, že návrh podala svým jménem H. D. jako navrhovatelka. Podle § 72 odst. 1 písmeno a) zákona o Ústavním soudu, však návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti může podat jen fyzická nebo právnická osoba, jestliže pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, byly porušeny základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. V předmětné věci je však z textu podaného návrhu i z přiložených rozhodnutí jednoznačně patrno, že navrhovatelka nebyla účastníkem řízení, v jehož rámci bylo toto rozhodnutí vydáno.

S ohledem na uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písmeno c) zákona o Ústavním soudu odmítnout, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. května 2000