II.ÚS 417/2000 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele J. J., o návrhu ze dne 12. 7. 2000 proti blíže neurčenému rozsudku Vrchního soudu v Praze, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se svým návrhem ze dne 12. 7. 2000 obrátil na Ústavní soud v souvislosti s údajným porušováním svých lidských práv a základních svobod zaručených Listinou základních práv a svobod, především pak práva na obhajobu a ze strany soudů České republiky mělo dle tvrzení stěžovatele dojít i k porušení zásady "nullum crimen sine lege" a "nulla poena sine lege", neboť tvrdí, že byl odsouzen a potrestán obecnými soudy za skutek, který není trestným činem. Dále stěžovatel navrhoval zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 3. 2000, sp. zn. 2 T 28/99.

Vzhledem k tomu, že návrh nesplňoval náležitosti dle ustanovení § 30 odst.1 a § 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, byl navrhovatel vyzván k odstranění uvedených vad podání ve lhůtě 15 dnů. Tato výzva byla navrhovateli doručena dne 5. 9. 2000. Ve stanovené lhůtě však nebyly vady podání odstraněny, ani nebylo navrhovatelem požádáno o prodloužení lhůty k jejich odstranění.

Za situace, kdy navrhovatel i přes poučení vady svého podání ve stanovené lhůtě neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh odmítnout podle ust. § 43 odst.1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. října 2000 JUDr. Jiří Malenovský

soudce zpravodaj