II.ÚS 38/2000 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Z., a.s., zastoupeného JUDr. D. D., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 10. 1999, č.j. 25 Co 552/99 - 101, Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost stěžovatele, ve které napadá v záhlaví uvedené rozhodnutí obecného soudu a domáhá se ochrany svých ústavně zaručených práv v jeho věci proti žalované V. Č., o vyklizení bytu.
Legislator headnote
AI generatedII.ÚS 38/2000 · Ústavní soud České republiky: Na základě tohoto zjištění soudce zpravodaj posuzoval ústavní stížnost z toho hlediska, zda není dán důvod jejího odmítnutí podle ustanovení § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Podle § 75 odst. 1 zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Přitom za nepřípustný se rovněž považuje návrh, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a kdy se tedy ochrany práv a svobod mohl a měl domáhat jiným zákonným způsobem.
Full text
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Z., a.s., zastoupeného JUDr. D. D., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 10. 1999, č.j. 25 Co 552/99 - 101,
takto :
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění :
Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost stěžovatele, ve které napadá v záhlaví uvedené rozhodnutí obecného soudu a domáhá se ochrany svých ústavně zaručených práv v jeho věci proti žalované V. Č., o vyklizení bytu.
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2002, č.j. 26 Cdo 241/2000 - 120, bylo Ústavním soudem zjištěno, že ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 10. 1999, č.j. 25 Co 552/99 - 101, spolu s předcházejícím rozsudkem soudu prvního stupně, byl na základě dovolání stěžovatele zrušen a věc byla vrácena Okresnímu soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení.
Na základě tohoto zjištění soudce zpravodaj posuzoval ústavní stížnost z toho hlediska, zda není dán důvod jejího odmítnutí podle ustanovení § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Podle § 75 odst. 1 zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Přitom za nepřípustný se rovněž považuje návrh, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a kdy se tedy ochrany práv a svobod mohl a měl domáhat jiným zákonným způsobem. Tak je tomu v situaci, kdy ve věci, která je napadena ústavní stížností, řízení ve věci samé dále pokračuje. Stěžovateli jsou k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro něj nepříznivému rozhodnutí v rámci občanskoprávního soudního řízení.
Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona jako návrh nepřípustný.
Poučení : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. 3. 2002
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu