III.ÚS 1452/26 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele M. G., zastoupeného JUDr. Davidem Karabcem, MPA, LL.M., advokátem, sídlem Na Spojce 610/6, Praha 10 - Vršovice, proti postupu Krajského soudu v Praze v rámci trestního řízení vedeného pod sp. zn. 16 T 98/2024, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Praze, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností podanou podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu dne 26. května 2026 domáhá, aby Ústavní soud vyslovil, že "Postupem orgánů veřejné moci spočívajícím v pokračování trestního stíhání vedeného proti stěžovateli" došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Jelikož stěžovatel současně žádá, aby Ústavní soud zakázal Krajskému soudu v Praze pokračovat v porušování jeho práv, a v záhlaví označené trestní stíhání se aktuálně nachází právě ve fázi řízení před krajským soudem (viz dále), posoudil Ústavní soud ústavní stížnost tak, že směřuje proti trvajícímu zásahu v podobě postupu krajského soudu. Stěžovatel dále požaduje, aby Ústavní soud podle § 80 zákona o Ústavním soudu vydal předběžné opatření, kterým krajskému soudu zakáže pokračovat v označeném trestním řízení až do rozhodnutí o ústavní stížnosti, a aby věc projednal přednostně.

2. Stěžoval je v současnosti obžalován pro skutek kvalifikovaný jako zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku (dílem spáchaný ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku). Z ústavní stížnosti i z aplikace infoSoud (dostupné na https://infosoud.gov.cz/InfoSoud) vyplývá, že řízení před krajským soudem o této obžalobě stále probíhá.

3. Stěžovatel namítá, že uvedené trestní stíhání je vedeno i přesto, že bylo promlčeno.

4. Proti zásahu spočívajícímu v postupu krajského soudu v rámci totožného trestního řízení stěžovatel brojil již ústavní stížností, kterou Ústavní soud odmítl (mimo jiné) jako nepřípustnou usnesením

sp. zn. II. ÚS 1295/26

ze dne 18. května 2026, přičemž tuto předchozí ústavní stížnost opíral o totožnou argumentaci. Jelikož v mezidobí nedošlo v posuzovaném trestním řízení k žádné významné změně, Ústavní soud jen stručně konstatuje, že i nyní je ústavní stížnost předčasná (a tedy nepřípustná), neboť ve věci nebylo vůbec meritorně rozhodnuto, natož aby bylo takové rozhodnutí pravomocné. V podrobnostech Ústavní soud odkazuje na výše citované usnesení.

5. Soudkyně zpravodajka z uvedených důvodů ústavní stížnost odmítla jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. O návrhu na vydání předběžného opatření a o žádosti o přednostní projednání ústavní stížnosti samostatně nerozhodovala, neboť jde o akcesorické návrhy, které sdílí osud ústavní stížnosti, o níž bylo navíc rozhodnuto bez zbytečného odkladu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 1. června 2026

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka