I.ÚS 3354/25 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy, sídlem Práčská 1885/12, Praha 10, zastoupené advokátem Mgr. Martinem Pujmanem, sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2025 č. j. 55 Co 17, 18/2025-1330, v rozsahu výroků II. a III., a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 11. 2024 č. j. 8 C 325/2015-1198, v rozsahu výroku II., za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10 jako účastníků řízení a HAMR - Sport a.s., sídlem K Vodě 3200/3, Praha 10, a Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s., sídlem Římská 2135/45, Praha 2, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížnost je nepřípustná, protože je předčasná. Ve věci ještě může rozhodovat Nejvyšší soud. Ústavní stížnost je až krajním prostředkem k ochraně práva - nastupuje až tehdy, není-li náprava před ostatními orgány již možná (srov. § 72 odst. 3 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

2. Stěžovatelka podala ústavní stížnost proti výrokům o nákladech řízení. Ačkoliv proti nim není dovolání ze zákona přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu], je-li dovolání podáno z jiných důvodů, které se týkají typicky merita věci, Nejvyšší soud může - pokud dovolání shledá důvodným - napadené rozhodnutí zrušit i ve výroku o nákladech řízení, případně o nákladech řízení nově rozhodnout (§ 243e odst. 2 ve spojení s § 243d odst. 2 občanského soudního řádu). Jinými slovy, je-li podáno dovolání v meritu věci, rozhodnutí Nejvyššího soudu může mít vliv na akcesorický výrok o nákladech řízení, byť proti němu samotnému dovolání přípustné není.

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti sama uvedla, že proti meritu napadeného rozsudku městského soudu podala společnost HAMR - Sport a.s. (žalobkyně v řízení před obecnými soudy) také dovolání. Soudce zpravodaj tuto skutečnost ověřil ze stránky infosoud.justice.cz. Řízení o dovolání před Nejvyšším soudem probíhá.

4. Probíhá-li v dané věci stále dovolací řízení, Ústavní soud ústavní stížnost neprojedná, neboť by tím nepřípustně a v rozporu s principem právní jistoty i zásadou subsidiarity ústavní stížnosti zasahoval do rozhodovací činnosti obecných soudů (obdobně usnesení

sp. zn. II. ÚS 2688/25

,

II. ÚS 1714/25

,

IV. ÚS 78/24

,

I. ÚS 2745/24

,

IV. ÚS 1112/20

,

III. ÚS 2102/20

a mnohá další).

5. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odmítl.

6. Ústavní soud upozorňuje, že tím neupírá stěžovatelům možnost podat ústavní stížnost proti výroku o nákladech řízení, jakmile bude řízení před obecnými soudy skončeno. Podotýká však, že Ústavní soud do rozhodovací činnosti obecných soudů zasahuje jen v případech porušení základních práv jednotlivců a že ústavní stížnosti proti rozhodnutí o nákladech řízení jsou zpravidla zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li posuzovanou věc mimořádné okolnosti, které věc činí co do ústavní roviny dostatečně významnou (viz stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 60/24, bod 34; nález

sp. zn. I. ÚS 2552/24

, body 21 až 37).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. března 2026

Jan Wintr, v. r.

soudce zpravodaj