II.ÚS 3106/25 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele V. V., t. č. ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno, bez právního zastoupení, proti oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 10. 2025 sp. zn. XXX, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 21. 10. 2025 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele označené jako "Ústavní stížnost", kterým brojí proti v záhlaví specifikovanému oznámení České správy sociálního zabezpečení, kterým mu bylo sděleno, že od 6. 11. 2025 bude realizována výplata běžných splátek jeho důchodu na bankovní účet věznice.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami. Především nebyl sepsán advokátem, nebyla k němu přiložena plná moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem a chybí v něm jakákoliv ústavněprávní argumentace k údajnému porušení základních práv a svobod stěžovatele.

4. Ústavní soud proto výzvou ze dne 23. 10. 2025 stěžovatele poučil o nutných náležitostech ústavní stížnosti. Byl upozorněn, že každá ústavní stížnost musí být sepsána advokátem a doložena jeho plnou mocí, ve které je výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), přičemž byl informován, že advokáta mu za určitých podmínek může určit Česká advokátní komora. Dále byl poučen o podmínkách vyplývajících z § 34 odst. 1, § 72 odst. 3, § 72 odst. 6 a § 75 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel byl vyzván k odstranění vad podání, k čemuž mu byla stanovena lhůta čtyřiceti dnů od doručení výzvy k odstranění vad. Dále Ústavní soud stěžovatele poučil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude jeho návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnut. Z doručenky je patrné, že uvedená výzva byla stěžovateli doručena dne 3. 11. 2025.

5. Podáními doručenými Ústavnímu soudu ve dnech 6. 11. 2025 a 24. 11. 2025 stěžovatel požádal Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad na dva měsíce s odůvodněním, že se již obrátil na Českou advokátní komoru s žádostí o určení advokáta, přičemž Česká advokátní komora po něm požaduje doložení potřebných dokladů, jejichž obstarání mu zabere delší čas.

6. Ústavní soud stěžovateli lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti prodloužil do 31. 12. 2025 a následně dotazem u České advokátní komory dne 27. 1. 2026 zjistil, že žádost stěžovatele o určení advokáta k podání ústavní stížnosti v dané věci byla rozhodnutím České advokátní komory ze dne 21. 1. 2026 zamítnuta, přičemž prodloužená lhůta již v mezidobí také uplynula a stěžovatel až dosud vady podání neodstranil.

7. Ústavní soud proto postupoval podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti ji soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. ledna 2026

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj