IV.ÚS 3582/25 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Tomana a stěžovatelky Jany Tomanové, obou bez advokátního zastoupení, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. září 2025 č. j. 5 Co 82/2025-264, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelé podali bez zastoupení advokátem blanketní ústavní stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí.

2. Ústavní soud se může zabývat ústavní stížností věcně pouze tehdy, pokud splňuje náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nyní podaná ústavní stížnost je však nesplňuje.

3. Stěžovatelé nejsou především zastoupeni advokátem, jak vyžaduje § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a ani jeden z nich není sám činný jako advokát. Jejich ústavní stížnost kromě toho nesplňuje ani obecné náležitosti návrhu na zahájení řízení, ani zvláštní náležitosti ústavní stížnosti (§ 34 odst. 1 a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

4. Má-li návrh na zahájení řízení vady, Ústavní soud obvykle vyzývá navrhovatele k tomu, aby je ve lhůtě odstranil [viz § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

5. Pokud však Ústavní soud stěžovatele o náležitostech ústavní stížnosti již dříve opakovaně poučil, není třeba, aby jej o nich v každém dalším obdobném řízení poučoval znovu. Opětovně vadnou ústavní stížnost lze proto odmítnout i bez dalších výzev. K tomuto postupu Ústavní soud přistoupil i v této věci.

6. Stěžovatel byl Ústavním soudem již mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti má ústavní stížnost obsahovat a že musí být v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem (tato poučení mu byla dána např. v řízeních vedených pod

sp. zn. II. ÚS 1188/24

,

sp. zn. IV. ÚS 2215/23

,

sp. zn. IV. ÚS 21/22

nebo

sp. zn. IV. ÚS 2564/20

). Ačkoli si stěžovatel musel být těchto zákonných požadavků vědom, ani nyní posuzovaná ústavní stížnost je nesplňuje. Co se týče stěžovatelky, ta byla rovněž účastnicí několika řízení, v nichž bylo rozhodováno obdobně (např.

sp. zn. I. ÚS 842/25

,

sp. zn. III. ÚS 2646/24

nebo

sp. zn. II. ÚS 2682/24

), a byla rovněž adresátkou poučení o náležitostech ústavní stížnosti (naposledy v řízení pod

sp. zn. I. ÚS 1598/25

). Proto obdobně jako ve věcech stejných stěžovatelů vedených pod

sp. zn. III. ÚS 3348/24

,

sp. zn. I. ÚS 842/25

nebo

sp. zn. I. ÚS 3053/25

přistoupil Ústavní soud i nyní k odmítnutí ústavní stížnosti, aniž by je vyzýval k odstranění vad podání.

7. Ústavní soud pro úplnost připomíná, že Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí ze dne 14. 3. 2024 ve věci Horyna proti České republice č. 6732/20, mj. uvedl, že Ústavní soud může ústavní stížnost odmítnout bez dalšího, jestliže stěžovatel byl nepochybně obeznámen s tím, že v řízení o ústavní stížnosti existuje povinnost být zastoupen advokátem.

8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost stěžovatelů odmítl pro vady.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. prosince 2025

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

soudkyně zpravodajka