Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 2931/25 ECLI:CZ:US:2025:2.US.2931.25.1 AI generated

II.ÚS 2931/25 · Ústavní soud České republiky

Case Number II.ÚS 2931/25
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavnímu soudu bylo dne 6. 10. 2025 doručeno podání stěžovatele označené jako ústavní stížnost, kterou napadá výše označené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové. Ze své rozhodovací praxe je Ústavnímu soudu známo, že se na něj stěžovatel opakovaně obrací s ústavními stížnostmi bez právního zastoupení (viz § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a jeho podání nesplňují ani náležitosti ústavní stížnosti (§ 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Tak je tomu i nyní.

Legislator headnote

AI generated

II.ÚS 2931/25 · Ústavní soud České republiky: Ústavnímu soudu bylo dne 6. 10. 2025 doručeno podání stěžovatele označené jako ústavní stížnost, kterou napadá výše označené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové. Ze své rozhodovací praxe je Ústavnímu soudu známo, že se na něj stěžovatel opakovaně obrací s ústavními stížnostmi bez právního zastoupení (viz § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a jeho podání nesplňují ani náležitosti ústavní stížnosti (§ 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Tak je tomu i nyní.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatele Jana Houžvičky, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 7. 2025, č. j. 2 Co 17/2025-18, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 1. 2025, č. j. 16 C 9/2022-11, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu bylo dne 6. 10. 2025 doručeno podání stěžovatele označené jako ústavní stížnost, kterou napadá výše označené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové.

2. Ze své rozhodovací praxe je Ústavnímu soudu známo, že se na něj stěžovatel opakovaně obrací s ústavními stížnostmi bez právního zastoupení (viz § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a jeho podání nesplňují ani náležitosti ústavní stížnosti (§ 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Tak je tomu i nyní.

3. Protože Ústavní soud stěžovatele již v minulosti mnohokrát poučoval jak o povinném právním zastoupení v řízení před Ústavním soudem, tak o obsahových náležitostech návrhu, bylo by zbytečné a neefektivní, aby tak v nynější věci činil znovu.

4. Stejně jako v minulosti i nyní Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelova námitka podjatosti všech soudkyň a soudců Ústavního soudu je formulována pouze obecně, postrádá odůvodnění, a tudíž nesplňuje požadavky stanovené v § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Nadto, je-li taková námitka vznesena vůči všem soudkyním a soudcům Ústavního soudu, nemá o ní kdo rozhodnout.

5. Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj odmítl návrh stěžovatele pro neodstranění vad podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, aniž by byl stěžovatel opakovaně a marně vyzván k odstranění vad podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. října 2025

Jiří Přibáň v. r.

soudce zpravodaj