IV.ÚS 1388/25 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky V. S., zastoupené opatrovníkem J. H., proti průtahům v dovolacím řízení vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 19 C 295/2014 a nerozhodnutí o žádosti o ustanovení advokáta pro dovolací řízení, za účasti Okresního soudu v Liberci, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Krajská nemocnice Liberec, a. s., sídlem Husova 1430/34, Liberec, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní soud obdržel dne 12. 5. 2025 stěžovatelčinu ústavní stížnost, kterou se domáhá, aby Ústavní soud zakázal Okresnímu soudu v Liberci "aby nadále působil průtahy v řízení o podaném dovolání a rozhodl o žádosti dovolatelky o ustanovení zástupce".

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Návrh stěžovatelky trpí zjevnou vadou, neboť stěžovatelka není zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatelka se v minulosti obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi, přičemž v řízení o nich byla opakovaně poučována o zákonných požadavcích kladených na ústavní stížnosti (včetně upozornění, že podmínka právního zastoupení musí být splněna již v době podání návrhu) a s poučením, že neodstranění vad ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věci vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 2881/20

). Stěžovatelka však nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byla soudem opakovaně poučena o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem. Požadavek stěžovatelky, aby se Ústavní soud "nejdříve zabýval předběžnou otázkou, zda je nutné povinné zastoupení stěžovatele v řízení o ústavní stížnosti, když doopravdy (v pravém slova smyslu) nejde o ústavní stížnost, nýbrž o stížnost na průtahy v řízení: totiž v konkrétním případě stěžovatelky, které je téměř 83 let, to znamená přepjatý formalismus", je rozporný s úpravou ústavní stížnosti v § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu, neboť i podání, které stěžovatel podává proti průtahům v řízení (tj. proti typickému "jinému zásahu orgánu veřejné moci") je ústavní stížností.

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický [viz usnesení ze dne 4. 4. 2023

sp. zn. Pl. ÚS 6/23

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Přitom je zřejmé, že stěžovatelka si je vědoma povinnosti zastoupení advokátem (srov. její ústavní stížnost ve věci vedené pod

sp. zn. I. ÚS 1869/21

,

sp. zn. IV. ÚS 747/23

nebo

sp. zn. III. ÚS 2672/24

).

6. Vzhledem k uvedeným důvodům se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu (podobně jako ve věcech vedených pod

sp. zn. I. ÚS 2969/19

,

sp. zn. I. ÚS 3149/20

,

sp. zn. II. ÚS 365/22

,

sp. zn. IV. ÚS 1148/23

nebo

sp. zn. III. ÚS 2443/24

a dalších) a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. května 2025

Josef Fiala

soudce zpravodaj