III.ÚS 716/25 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Jaroslavy Ryškové, proti usnesení Okresního soudu v Chrudimi č. j. 3 C 98/2020-21 a blíže neurčeným rozhodnutím sp. zn. 129 EX 922/22 a č. j. 129 EX 922/22-105, spojené s návrhem na zrušení zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, za účasti Okresního soudu v Chrudimi, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

1. Ústavní soud obdržel podání ze dne 6. 3. 2025, označené jako "ústavní stížnost č. 7", v němž se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, zastavení činnosti exekutora, odkladu a zastavení exekuce a vyslovení neplatnosti "exekučního zákona", jakož i dalších rozhodnutí. Současně namítá podjatost všech soudců, podjatost celého Ústavního soudu, žádá o přidělení advokáta a osvobození od soudních poplatků a o to, aby Ústavní soud podal podnět k prošetření z důvodu podezření ze spáchání trestného činu kvůli "tvorbě exekučního zákona na objednávku". Dále upozorňuje na střet zájmů ministra spravedlnosti, neboť jeho manželka je exekutorka. Na závěr žádá přiznání odškodného ve výši 100 milionů EUR a náhrady nákladů řízení ve výši 500 tisíc EUR.

2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda tento návrh (na zahájení řízení o ústavní stížnosti) splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda jsou dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem, načež dospěl k závěru, že těmto požadavkům nevyhovuje, jelikož (mimo jiné) nebyla formálně ani materiálně naplněna podmínka obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu).

3. Stěžovatelka byla Ústavním soudem v minulosti opakovaně vyzývána k odstranění vad svých návrhů a byla poučena o nezbytnosti právního zastoupení advokátem. Byla poučena i o možnosti návrh bez věcného projednání odmítnout, nebudou-li vady podání odstraněny. Její návrhy vedené pod

sp. zn. II. ÚS 1814/24

,

IV. ÚS 1835/24

a

I. ÚS 2851/24

byly posléze odmítnuty. Ústavní soud následně svými usneseními ze dne 15. 1. 2025

sp. zn. I. ÚS 3471/24

a ze dne 13. 1. 2025

sp. zn. I. ÚS 3498/24

obdobné návrhy stěžovatelky a usnesením ze dne 4. 2. 2025

sp. zn. I. ÚS 332/25

návrh ve stejné věci odmítl pro neodstraněné vady, aniž by ji znova poučoval o vadách podání. Od uvedeného postupu přitom nemá důvod se odchýlit. Dlužno dodat, že námitka "podjatosti Ústavního soudu" není nijak odůvodněná, nehledě na to, že by o ní neměl kdo rozhodnout, a podle konstantní judikatury Ústavní soud není oprávněn advokáta ustanovovat a stěžovatelka byla v minulosti (např. ve věci

sp. zn. I. ÚS 2851/24

) o způsobu, jak si může právního zástupce pro řízení před Ústavním soudem zajistit, informována.

4. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, a to za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Návrh na zrušení zákona (jakožto návrh akcesorický) sdílí právní osud ústavní stížnosti, a proto ho Ústavní soud podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu rovněž odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. března 2025

Jan Svatoň v. r.

soudce zpravodaj