II.ÚS 218/25 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně Dity Řepkové a soudce Jana Wintra ve věci ústavní stížnosti Anny Smetkové, zastoupené advokátem JUDr. Filipem Matoušem, sídlem Lazarská 11/6, Praha 2 - Nové Město, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 797/2024-330 ze dne 14. listopadu 2024, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení, a obchodní společnosti DER Touristik CZ a.s., sídlem Babákova 2390/2, Praha 11 - Chodov, a Jaroslava Smetky, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Soudce Jaromír Jirsa je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. II. ÚS 218/25

.

Odůvodnění:

1. Soudce Jaromír Jirsa, člen II. senátu, oznámil přípisem ze dne 20. února 2025 předsedovi I. senátu, že by mohly vzniknout pochybnosti o jeho nepodjatosti ve věci vedené pod

sp. zn. II. ÚS 218/25

. Důvodem je okolnost, že zástupce stěžovatelky advokáta JUDr. Filipa Matouše zná osobně řadu let, jelikož jde o jeho letitého kamaráda, se kterým udržuje kontakty i v současnosti.

2. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

3. V posuzované věci existuje určitý poměr rozhodujícího soudce k zástupci stěžovatelky. Ačkoli je atributem nestranného rozhodování schopnost soudce oddělit osobní a profesní život, nutno rozlišovat, zda vztah (poměr) soudce k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci není natolik intenzivní, že by mohl vzbudit pochybnosti o jeho nepodjatosti. K vyloučení soudce přitom nemusí být prokázáno, že je vskutku podjatý, nýbrž postačují legitimní pochybnosti o tom, že podjatý není. Obecně pak platí, že k vyloučení soudce pro jeho poměr k zástupci účastníka řízení musí být daný vztah vyšší intenzity než např. u poměru k věci.

4. Typicky tedy z projednání a rozhodování věci nebývá vyloučen např. soudce, který zástupce účastníka řízení toliko zná nebo k němu má vztah ryze profesní apod., avšak bližší kontakty neudržují. V posuzované věci jsou však okolnosti jiné, neboť soudce Jaromír Jirsa uvedl, že zástupce stěžovatelky je jeho letitý kamarád, se kterým dodnes udržuje kontakt. Jejich vztah tedy není ryze profesní; lze se domnívat, že kontakty soudce a advokáta jsou v tomto případě z hlediska významu pro posouzení (ne)vyloučení soudce spíše intenzivnější než je běžné u dvou kolegů z profese. Posuzováno z vnějšího (objektivního) pohledu nezávislého pozorovatele tak nelze zcela vyloučit pochybnosti o nepodjatosti soudce.

5. Právě s důrazem na objektivní hledisko posuzování nestrannosti soudce dospěl I. senát Ústavního soudu k závěru, že je naplněn důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. II. ÚS 218/25

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. března 2025

Tomáš Langášek v. r.

předseda senátu