Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 2995/23 ECLI:CZ:US:2024:2.US.2995.23.1 AI generated

II.ÚS 2995/23 · Ústavní soud České republiky

Case Number II.ÚS 2995/23
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 13. 11. 2023, označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel napadl shora uvedené soudní rozhodnutí, přičemž požádal o přidělení advokáta (který by ho v řízení o ústavní stížnosti zastupoval), případně o posečkání měsíc k doložení plné moci.

Legislator headnote

AI generated

II.ÚS 2995/23 · Ústavní soud České republiky: Za dané situace, kdy stěžovatel ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, Ústavní soud shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele Adama Gálika, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. září 2023 č. j. 6 As 105/2022-30, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. března 2022 č. j. 34 A 3/2020-39, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 13. 11. 2023, označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel napadl shora uvedené soudní rozhodnutí, přičemž požádal o přidělení advokáta (který by ho v řízení o ústavní stížnosti zastupoval), případně o posečkání měsíc k doložení plné moci.

2. Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel se na Ústavní soud obrátil opakovaně, přestože byl podrobně (

sp. zn. II. ÚS 799/22

a

sp. zn. IV. ÚS 1475/22

) Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje. Naposledy ve věci vedené pod

sp. zn. III. ÚS 3010/22

již byla stížnost stěžovatele bez výzvy k odstranění vad odmítnuta.

3. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, stalo-li se tak v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

4. Za dané situace, kdy stěžovatel ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, Ústavní soud shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. září 2024

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj