II.ÚS 2253/24 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm ve věci ústavní stížnosti Jana Houžvičky, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. dubna 2024 č. j. 21 Co 189/2024-239 a usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 18. března 2024 č. j. 30 Nc 1002/2021-234, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 12. srpna 2024 se stěžovatel obrátil na Ústavní soud s ústavní stížností, kterou brojil proti shora označeným soudním rozhodnutím. Současně uvedl, že odmítá všechny soudce Ústavního soudu, s tím, že jsou zde důvody pochybovat o jejich nepodjatosti a řádném výkonu ochrany základních práv a svobod.

2. Tato ústavní stížnost nesplňuje základní zákonné požadavky na její projednání podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť - v prvé řadě - trpí nedostatkem povinného právního zastoupení. Je tomu tak i přesto, že si stěžovatel musel být tohoto obligatorního zákonného požadavku (§ 30 odst. 1, § 31 cit. zákona) vědom, neboť se na Ústavní soud v minulosti opakovaně obracel s podáními, při jejichž projednání byl o zákonných požadavcích, kladených na ústavní stížnost i o následcích nevyhovění jim poučen.

3. Odmítá-li stěžovatel všechny soudce Ústavního soudu, nehledě na to, že žádné konkrétní důvody neuvádí, není za dané situace na tomto soudu soudce, jenž by o takové námitce mohl rozhodnout.

4. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl; stejně tak postupoval v případě celé řady ústavní stížností téhož stěžovatele (naposledy pak vedených pod

sp. zn. I. ÚS 1905/24

,

I. ÚS 1496/24

či

III. ÚS 1279/24

).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. září 2024

Jan Svatoň v. r.

soudce zpravodaj