IV.ÚS 2263/24 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Veroniky Křesťanové (soudkyně zpravodajka) a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Marie Vaňkové, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Kalabisem, advokátem, sídlem Martinákova 2900/7, Prostějov, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 1512/2024-351 ze dne 25. června 2024, rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 37 Co 59/2023-261 ze dne 17. října 2023 a rozsudku Okresního soudu v Prostějově č. j. 6 C 241/2020-214 ze dne 20. července 2022, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Prostějově, jako účastníků řízení, a Františka Herníka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 2263/24

se odkládá vykonatelnost:

a) výroků I a II rozsudku Okresního soudu v Prostějově č. j. 6 C 241/2020-214 ze dne 20. července 2022 v části týkající se stavby bez č. p./č.e. - garáže;

b) výroku I rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 37 Co 59/2023-261 ze dne 17. října 2023 v rozsahu týkajícím se potvrzení v písm. a) uvedené části výroků I a II rozsudku okresního soudu.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Spolu s ústavní stížností podala návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí Krajského soudu v Brně ("krajský soud") a Okresního soudu v Prostějově ("okresní soud"). Žádost o odložení vykonatelnosti odůvodnila tím, že na základě těchto rozsudků podal vedlejší účastník návrh na vklad svého výlučného práva (mimo jiné) ke garáži (zapsané v katastru nemovitostí jako samostatná stavba stojící na pozemku parc. č. x), která byla v jejím výlučném vlastnictví a neměla tak být předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví. Ústavní soud u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrálního pracoviště Prostějov, ověřil, že ve věci je skutečně vedeno řízení o vkladu pod sp. zn. V-5371/2024.

2. Podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Pojem "vykonatelnost" obsažený v citovaném ustanovení přitom je třeba vnímat v širším smyslu jako sistaci napadených rozhodnutí, která z formálního hlediska zůstanou i nadále pravomocná, ex tunc se však pozastavují ty jejich účinky, které pozastavit lze (usnesení

sp. zn. III. ÚS 752/19

ze dne 28. listopadu 2019, bod 8).

3. V dané věci stěžovatelce hrozí nepochybně závažná újma na jejích (vlastnických) právech, zatímco vedlejšímu účastníkovi může dočasným odložením vykonatelnosti vzniknout jen nepoměrně menší újma.

4. O ústavní stížnosti nelze rozhodnout bezodkladně. Ústavní soud proto, aniž by předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti, přistoupil k odkladu vykonatelnosti napadených rozhodnutí okresního soudu a krajského soudu v rozsahu týkajícím se garáže.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. září 2024

Veronika Křesťanová v. r.

předsedkyně senátu