Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of lawyer representation and missing legal arguments.
Legislator summary
AI generatedThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Jiří Šoltyse against administrative court rulings. The applicant failed to meet procedural requirements by submitting the petition without a lawyer, providing no legal arguments, and omitting a copy of the final decision. The court dismissed the complaint because the applicant had been repeatedly warned about these mandatory formalities in previous cases.
Legislator headnote
AI generated§ 29, § 30 odst. 1, § 31 odst. 2, § 34 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint must be filed by a lawyer with full power of attorney and contain specific legal arguments; failure to comply with these mandatory requirements justifies dismissal.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedCited Case Law
AI generatedFull text
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele Jiřího Šoltyse, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. května 2021 č. j. 4 Ads 342/2020-20 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. září 2020 č. j. 22 A 22/2017-74, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a Ministerstva práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 13. 7. 2021 Ústavní soud obdržel podání stěžovatele, z jehož kontextu lze dovodit, že ústavní stížností brojí proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Stěžovatel v návrhu nadto požádal Ústavní soud o "prominutí soudních poplatků" a přidělení advokáta.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti) splňuje náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda jsou dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem. Zjistil, že podání stěžovatele trpí zjevnými vadami. Především není zastoupen advokátem, jeho podání postrádá jakoukoli ústavněprávní argumentaci a k ústavní stížnosti není přiložena kopie posledního rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci, které se věci týká.
3. Podle § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom musí být fyzické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem, a to na základě speciální procesní plné moci (§ 31 odst. 2 téhož zákona). Účel povinného zastoupení spočívá v tom, aby ústavní stížnost splňovala všechny náležitosti, které zákon stanoví, tj. zejména aby z podání bylo patrno, jaké věci se týká, co sleduje a čeho se navrhovatel domáhá, jakož i označení důkazů k tvrzením obsaženým v návrhu (§ 34 zákona o Ústavním soudu). Především pak musí být z návrhu zjevné, k porušení jakých ústavně zaručených práv a svobod mělo podle stěžovatele dojít.
4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud dospěl k závěru, že při opakovaném podávání vadných podání již není nutnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v předcházejících věcech opakovaně. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak je setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení postupem neúčelným a přehnaně formalistickým (srov. např. usnesení ze dne 15. 5. 2019
sp. zn. II. ÚS 1419/19
, ze dne 27. 1. 2020
sp. zn. III. ÚS 174/20
či ze dne 18. 6. 2021
sp. zn. IV. ÚS 1556/21
; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).
5. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel se na něj opakovaně obrátil s návrhy trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl náležitě upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem pro odmítnutí návrhu. Ve věcech
sp. zn. III. ÚS 1291/18
,
III. ÚS 796/19
,
I. ÚS 1484/19
a
I. ÚS 1768/19
stěžovatel byl zejména poučen o náležitostech uvedených sub 3 a o tom, že Ústavní soud advokáta neustanovuje. Přesto stěžovatel nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli o nich byl Ústavním soudem mnohokrát poučen.
6. Proto soudce zpravodaj za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. července 2021
Pavel Šámal v. r.
soudce zpravodaj