Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 2643/18 ECLI:CZ:US:2018:1.US.2643.18.1 AI generated

I.ÚS 2643/18 · Ústavní soud České republiky

Case Number I.ÚS 2643/18
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Stěžovatel v ústavní stížností, doručené Ústavnímu soudu dne 2. srpna 2018 uvedl, že tuto "prvotní" ústavní stížnost podává proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 7 z důvodu zamítnutí vybraných otázek na svědky při soudním jednání v pracovněprávní věci, čímž si podle jeho názoru Obvodní soud pro Prahu 7 účelově vytvořil předpoklady pro neúspěch žaloby žalobce. Dále uvedl, že žalobce zatím vyčkává na doručení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7, kterým byla zamítnuta jeho žaloba na neplatnost výpovědi a předpokládá, že se z písemného vyhotovení rozsudku možná dozví důvody pro nesprávný postup Obvodního soudu pro Prahu 7.

Legislator headnote

AI generated

I.ÚS 2643/18 · Ústavní soud České republiky: Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti V. V., advokáta, proti zamítnutí vybraných otázek stěžovatele na soudním jednání na svědky v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel v ústavní stížností, doručené Ústavnímu soudu dne 2. srpna 2018 uvedl, že tuto "prvotní" ústavní stížnost podává proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 7 z důvodu zamítnutí vybraných otázek na svědky při soudním jednání v pracovněprávní věci, čímž si podle jeho názoru Obvodní soud pro Prahu 7 účelově vytvořil předpoklady pro neúspěch žaloby žalobce. Dále uvedl, že žalobce zatím vyčkává na doručení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7, kterým byla zamítnuta jeho žaloba na neplatnost výpovědi a předpokládá, že se z písemného vyhotovení rozsudku možná dozví důvody pro nesprávný postup Obvodního soudu pro Prahu 7.

2. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

3. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

4. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný.

5. Podstatou ústavní stížnosti je tvrzený "jiný zásah orgánu veřejné moci" spočívající v zamítnutí vybraných otázek na svědky na soudním jednání.

6. Pojem "jiný zásah orgánu veřejné moci" je nutno interpretovat s přihlédnutím ke konkrétní situaci. Jak Ústavní soud vyslovil již ve svém nálezu ze dne 30. listopadu 1995

sp. zn. III. ÚS 62/95

(N 78/4 SbNU 243), ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem, upravujících to které řízení či tu kterou materii. Pravomoc Ústavního soudu směřuje vůči pravomocným rozhodnutím orgánů veřejné moci a pravomoc přezkumu jejich "jiného zásahu" je v podstatě jinak nezbytnou výjimkou, u níž však podmínka nemožnosti nápravy protiústavnosti jiným způsobem musí být zachována. Pojem "jiného zásahu orgánu veřejné moci" nutno proto chápat tak, že zpravidla půjde o převážně jednorázový, protiprávní, a zároveň protiústavní útok těchto orgánů vůči základním ústavně zaručeným právům či svobodám, který v době útoku představuje trvalé ohrožení po právu existujícího stavu, přičemž takový útok sám není výrazem řádné rozhodovací pravomoci těchto orgánů a jako takový se vymyká obvyklému přezkumnému či jinému řízení; z této fakticity musí posléze vyplynout, že důsledkům takového zásahu orgánu veřejné moci, neplynoucímu z příslušného rozhodnutí, nelze čelit jinak než ústavní stížností, příp. nálezem Ústavního soudu, obsahujícím zákaz takového zásahu. Tato podmínka není přirozeně splněna tam, kde stěžovateli je k dispozici obrana daná celým právním řádem.

7. V posuzované ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že žalobce zatím vyčkává na doručení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7. Stěžovateli jsou tak, pokud jde o zamítnutí vybraných otázek na svědky při soudním jednání v pracovněprávní věci, k dispozici řádné opravné prostředky podle § 201 a násl. občanského soudního řádu, ve kterých své námitky může řádně uplatnit. Ústavní stížnost proto byla podána předčasně.

8. Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnuta jako nepřípustná podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2018

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj