III.ÚS 2624/18 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti Petra Bartheldiho, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2018 č. j. 30 Cdo 5940/2017-92, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 2. srpna 2018 doručena ústavní stížnost stěžovatele proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2018 č. j. 30 Cdo 5940/2017-92, jímž bylo zastaveno dovolací řízení ve věci jeho žaloby o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou psychickou, zdravotní a majetkovou újmu a o zaplacení 1 444 000 Kč s příslušenstvím; řízení o této žalobě bylo vedeno před Krajským soudem v Hradci Králové - pobočkou v Pardubicích pod sp. zn. 27 Co 311/2016. Důvodem zastavení dovolacího řízení byla skutečnost, že stěžovatel nesplnil podmínku povinného zastoupení advokátem nebo notářem. Současně stěžovatel v ústavní stížnosti požádal o umožnění euthanasie.

Předtím, než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, musel se zabývat otázkou, zda jsou k tomu splněny všechny předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že tento návrh trpí vadami; stěžovatel především není právně zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci (§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Uvedená podmínka mu přitom je známa. Jak totiž Ústavní soud zjistil ze své rozhodovací činnosti, stěžovatel byl o ní opakovaně poučen v mnoha řízeních, která byla v minulosti zahájena na jeho návrh (srov. usnesení ze dne 10. 3. 2016

sp. zn. III. ÚS 3759/15

, usnesení ze dne 11. 4. 2016

sp. zn. II. ÚS 292/16

, usnesení ze dne 20. 4. 2016

sp. zn. II. ÚS 293/16

, usnesení ze dne 19. 7. 2016

sp. zn. I. ÚS 1778/16

, usnesení ze dne 25. 7. 2016

sp. zn. II. ÚS 1616/16

nebo usnesení ze dne 13. 9. 2016

sp. zn. II. ÚS 1779/16

; všechna v tomto usnesení uvedená rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací činnosti zdůrazňuje, že v řízení o ústavních stížnostech není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Za situace, kdy je dán spolehlivý předpoklad o tom, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem, se jeví setrvání na požadavku vždy nového, z hlediska obsahu však stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Z těchto důvodů se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu (obdobně jako např.

sp. zn. IV. ÚS 2127/16

,

sp. zn. II. ÚS 2506/16

,

sp. zn. II. ÚS 2997/16

,

sp. zn. II. ÚS 3787/16

,

sp. zn. III. ÚS 3875/16

,

sp. zn. II. ÚS 114/17

,

sp. zn. II. ÚS 302/17

,

sp. zn. IV. ÚS 303/17

,

sp. zn. III. ÚS 304/17

,

sp. zn. I. ÚS 712/17

,

sp. zn. III. ÚS 1057/17

,

sp. zn. III. ÚS 1358/17

,

sp. zn. III. ÚS 3720/17

,

sp. zn. III. ÚS 3990/17

,

sp. zn. III. ÚS 136/18

,

sp. zn. III. ÚS 313/18

,

sp. zn. III. ÚS 325/18

,

sp. zn. III. ÚS 514/18

,

sp. zn. III. ÚS 838/18

,

sp. zn. III. ÚS 853/18

,

sp. zn. III. ÚS 865/18

,

sp. zn. III. ÚS 1177/18

,

sp. zn. III. ÚS 1189/18

,

sp. zn. III. ÚS 1527/18

,

sp. zn. III. ÚS 1878/18

, jakož i v mnoha dalších) a ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2018

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj