I.ÚS 2423/18 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedNavrhovatel ve svém podání doručeném Ústavnímu soudu dne 16. 7. 2018 uvádí, že podává námitky proti usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2018 , kterým byl odmítnut jeho návrh na zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2017 č. j. 10 Co 431/2017-286, 10 Co 432/2017-288, 10 Co 433/2017-291 a 10 Co 434/2017-294. Je přesvědčen, že návrh byl odmítnut předčasně, neboť ve věci dosud nebylo vydáno rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání. Žádá proto o dodatečné prodloužení lhůty k právnímu doplnění, a to až po vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu, a o pokračování řízení ve věci.
Legislator headnote
AI generatedI.ÚS 2423/18 · Ústavní soud České republiky: Z obsahu napadeného rozhodnutí Ústavního soudu se podává, že podání navrhovatele směřující proti výše uvedeným rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě bylo odmítnuto pro vady, neboť nesplňovalo základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu).
Full text
Ústavní soud rozhodl o návrhu Bc. Ladislava Regnarda, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel ve svém podání doručeném Ústavnímu soudu dne 16. 7. 2018 uvádí, že podává námitky proti usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2018
sp. zn. II. ÚS 189/18
, kterým byl odmítnut jeho návrh na zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2017 č. j. 10 Co 431/2017-286, 10 Co 432/2017-288, 10 Co 433/2017-291 a 10 Co 434/2017-294. Je přesvědčen, že návrh byl odmítnut předčasně, neboť ve věci dosud nebylo vydáno rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání. Žádá proto o dodatečné prodloužení lhůty k právnímu doplnění, a to až po vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu, a o pokračování řízení ve věci.
Z obsahu napadeného rozhodnutí Ústavního soudu se podává, že podání navrhovatele směřující proti výše uvedeným rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě bylo odmítnuto pro vady, neboť nesplňovalo základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu).
Požadavku navrhovatele, který je podle svého obsahu opravným prostředkem napadajícím konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu, ani požadavku na další pokračování v řízení až po vydání mimořádného opravného prostředku, nelze vyhovět.
Řízení před Ústavním soudem je totiž řízením jednoinstančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná, neboť zákon o Ústavním soudu proti usnesení Ústavního soudu opravný prostředek nepřipouští (§ 43 odst. 3). Navrhovatel přitom byl o skutečnosti, že odvolání proti rozhodnutí Ústavního soudu není přípustné, v napadeném usnesení řádně poučen (srov. obdobně usnesení
sp. zn. II. ÚS 148/96
,
II. ÚS 1563/07
,
IV. ÚS 1091/07
,
II. ÚS 3662/13
,
IV. ÚS 792/16
).
Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný, a to aniž by se Ústavní soud zabýval vadami podání, neboť ani jejich odstranění by nemohlo nic změnit na nepřípustnosti podaného návrhu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. července 2018
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.
soudce zpravodaj