IV.ÚS 2233/18 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Petra Bartheldiho, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. května 2018 č. j. 11 Co 140//2018-61, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

I. V návrhu, doručeném Ústavnímu soudu dne 28. 6. 2018, napadá navrhovatel (dále rovněž "žalobce") v záhlaví usnesení označené rozhodnutí, kterým Městský soud v Praze (dále též "odvolací soud") k odvolání žalobce potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále jen "obvodní soud") ze dne 27. února 2018 č. j. 4 C 108/2017-55. Obvodní soud v řízení ve věci žalobce proti žalované Kláře Bartheldiové a zaplacení částky 460 000,- Kč (z titulu náhrady škody a zadostiučinění za údajně vzniklou zdravotní a psychickou újmu) nevyhověl žádosti žalobce a neustanovil mu zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, s odůvodněním, že ze strany žalobce jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Žalobce v žalobě neuvedl ani základní skutkové okolnosti, z nichž by bylo možné zjistit, čeho a na jakém základě se podanou žalobou domáhá. Žalobce navíc dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohačetných návrhů na zahájení řízení, které však nijak blíže neodůvodňuje.

S výše uvedeným závěrem se ve svém potvrzujícím usnesení ztotožnil i odvolací soud.

II. Podání navrhovatele není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť trpělo řadou procesních a obsahových nedostatků (§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 citovaného zákona).

III. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě jemu k tomu určené.

Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

V nyní projednávané věci však Ústavní soud konstatuje, že se navrhovatel obrací na Ústavní soud opakovaně, přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a byl též poučen o nezbytnosti právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (jen v poslední době byl navrhovatel takto poučen např. ve věcech vedených pod

sp. zn. I. ÚS 1778/16

,

II. ÚS 1779/16

,

II. ÚS 1616/16

,

I. ÚS 879/16

,

II. ÚS 293/16

,

III. ÚS 3876/16

,

III. ÚS 3759/15

a

II. ÚS 1941/17

). Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že navrhovatel byl již řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem o Ústavním soudu na návrh na zahájení řízení, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.

Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Ústavní soud proto v předmětné věci shledal důvody pro aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. července 2018

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj