IV.ÚS 2230/18 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. května 2018 č. j. 19 Co 166/2018-17, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatel domáhal zrušení výše označeného soudního rozhodnutí, přičemž se dovolával svého práva na ochranu majetku a spravedlivé projednání věci.

2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti) splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda jsou (tak) dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem. Dospěl přitom k závěru, že stěžovatelův návrh tyto požadavky nesplňuje, jelikož (v prvé řadě) nebyla formálně ani materiálně naplněna podmínka obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu). Stalo se tak i přesto, že stěžovatel byl opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (např. ve věcech vedených pod

sp. zn. I. ÚS 1778/16

,

II. ÚS 1779/16

,

II. ÚS 1616/16

,

I. ÚS 879/16

,

II. ÚS 293/16

,

II. ÚS 292/16

a

III. ÚS 3759/15

).

3. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu přitom platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, jeví se setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým; takto se již Ústavní soud ostatně opakovaně vyjádřil např. ve věcech vedených pod

sp. zn. I. ÚS 2418/17

,

II. ÚS 2419/17

,

II. ÚS 2423/17

,

II. ÚS 513/18

,

II. ÚS 1876/18

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

4. Vzhledem k těmto skutečnostem dospěl Ústavní soud k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro přiměřené použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení z tohoto důvodu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. července 2018

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj