IV.ÚS 1786/18 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu T. R., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 5. 2018 elektronicky bez podpisu, se na Ústavní soud obrátil navrhovatel T. R. Doručené podání je podle svého obsahu nejasné, nesrozumitelné a nesplňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Z obsahu podání lze zjistit pouze to, že navrhovatel brojí proti řízením vedeným v exekuční věci před Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. 73 EXE 861/2013 a v civilních věcech vedených před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 30 Co 323/2013 a sp. zn. 30 Co 193/2016. Stěžovatel namítá údajné porušení práva na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

Ve svém podání navrhovatel nenapadá žádná konkrétní rozhodnutí a žádá, aby mu "ve všech řízeních o dovolání před Nejvyšším soudem a v řízeních o ústavních stížnostech před Ústavním soudem byl bezplatně přidělen advokát a současně aby mu byla poskytnuta lhůta 60 dnů k doplnění stížnosti".

Přestože již byl navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích, kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu, ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud s ústavní stížností nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních ve věcech vedených pod

sp. zn. IV. ÚS 1520/15

,

IV. ÚS 588/14

,

II. ÚS 70/15

,

II. ÚS 492/15

,

III. ÚS 1521/15

,

IV. ÚS 2098/17

,

IV. ÚS 4084/16

,

II. ÚS 3687/16

a

IV. ÚS 3683/17

) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

Vzhledem k této skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci jsou splněny podmínky pro přiměřené použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a předmětný návrh proto odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. června 2018

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj