III.ÚS 1767/18 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Města Postoloprty, Mírové náměstí 318, Postoloprty, zastoupeného Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou, sídlem Olomoucká 36, Mohelnice, proti postupu Okresního soudu v Chomutově v řízení vedeném pod sp. zn. 3 T 19/2017, za účasti Okresního soudu v Chomutově, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podanou Ústavnímu soudu dne 21. 5. 2018 se stěžovatel domáhá zrušení hlavního líčení nařízeného na den 13. 6. 2018, a to z důvodu, že bylo svolané v rozporu s ústavním právem na samosprávu. Uvedené právo mělo být porušeno tím, že k hlavnímu líčení nebyl předvolán zmocněnec stěžovatele jako poškozeného, že stěžovateli bylo odepřeno právo určit si zmocněnce svými volenými orgány, že soudem byla zcela mimo režim platné právní úpravy zákona o obcích a ústavně zaručeného práva obce na samosprávu odmítnuta plná moc podepsaná starostou města jako zákonného zástupce a že bylo fakticky odebráno právo vykonávat mandát zastupitelům města včetně jeho starosty.

2. Z obsahu ústavní stížnosti se podává, že Okresní soud v Chomutově (dále jen "okresní soud") nařídil ve věci vedené pod sp. zn. 3 T 19/2017 hlavní líčení na den 13. 6. 2018 v 08:00 hodin. Na hlavní líčení nebyla předvolána zástupkyně stěžovatele jako poškozeného, a to přesto, že ji stěžovatel usnesením rady města dne 15. 3. 2017 pověřil svým zastupováním, a že prvního hlavního líčení konaného dne 26. 7. 2017 se účastnila. Následně dne 7. 2. 2018 byl doručen právní zástupkyni stěžovatelky dopis okresního soudu s požadavkem na předložení plné moci podepsané jinou osobou, než je starosta města a kterýkoli z dalších obžalovaných, a současně jí bylo sděleno, že pokud nebude plná moc doručena, nebude s právní zástupkyní jako se zmocněncem poškozeného dále jednáno, a to i přes rozhodnutí k tomu oprávněného orgánu obce. Na tento požadavek odpověděla právní zástupkyně přípisem ze dne 18. 2. 2018, kdy ho odmítla a upozornila soud na protiústavnost jeho jednání i jeho požadavku, a sdělila, že stěžovatel trvá na tom, aby s ní bylo jednáno. Na to okresní soud již nijak nereagoval a svolal hlavní líčení. Stěžovatel označuje písemný požadavek soudu i následné ignorování zmocněnkyně za protiústavní, nezákonný a jeho splnění za objektivně nemožné, čímž dle jeho přesvědčení soud závažně procesně protiústavně a protizákonně pochybil.

3. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, je vždy povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tedy mj. i to, zda byla podána včas.

4. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu má právo podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, pokud tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost musí být podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu podána v rámci lhůty dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, se kterým je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podle § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.

5. Citovaný § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu pamatuje na případy podání ústavní stížnosti brojící proti tzv. jinému zásahu orgánu veřejné moci. Zakotvuje subjektivní lhůtu dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu dozvěděl, a objektivní lhůtu jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.

6. Ze zjištění uvedených pod bodem 2) plyne, že stěžovatel se o postupu soudu, o němž tvrdí, že zasáhl do jeho ústavně zaručených práv, a který vyústil v nařízení hlavního líčení bez vyrozumění zmocněnkyně, dozvěděl z dopisu okresního soudu ze dne 1. 2. 2018 sp. zn. 3 T 19/2017, kterým bylo Mgr. Janě Zwyrtek Hamplové sděleno, že státní zástupce, dozorující předmětnou trestní věc, při hlavním líčení a poté i písemně namítl objektivní střet zájmů, když plnou moc udělil starosta obce v pozici obžalovaného, přičemž soud se s jeho názorem plně ztotožnil. Požádal ji proto o doložení plné moci, podepsané osobami, které jsou oprávněny udělit plnou moc zmocněnci za město Postoloprty, a zároveň nejsou osobami trestně stíhanými, a to s upozorněním, že v opačném případě s ní již nebude dále jako se zmocněncem jednat. Jmenovaná advokátka obdržela uvedený přípis dne 7. 2. 2018 a reagovala na něj dopisem ze dne 18. 2. 2018, v němž soudu sdělila, že uvedený pokyn nesplní, a že důrazně trvá na svém procesním postavení zmocněnce poškozeného s tím, že požadavek na doložení nové plné moci je protiústavní a nezákonný a jeho splnění je objektivně nemožné.

7. Den doručení přípisu okresního soudu, tj. 7. 2. 2018, je tak dnem rozhodujícím ve smyslu § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu pro počátek běhu dvouměsíční lhůty k podání ústavní stížnosti, neboť se jím stěžovatel dozvěděl o postupu soudu, který považuje za protizákonný a neústavní, i o úmyslu soudu jednat dále bez jeho zmocněnkyně. Byla-li však ústavní stížnost podána teprve dne 21. 5. 2018, stalo se tak evidentně po uplynutí zákonné lhůty. Uvedená lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon o Ústavním soudu neumožňuje jakkoliv zhojit či prominout.

8. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako opožděně podanou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. května 2018

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj