I.ÚS 1599/18 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl o návrhu Ing. Františka Brychty, proti usnesení Nejvyššího správního soudu České republiky č. j. 6 As 390/2017-38 ze dne 14. 2. 2018, takto: Navrhovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.
Legislator headnote
AI generatedI.ÚS 1599/18 · Ústavní soud České republiky: Františka Brychty, proti usnesení Nejvyššího správního soudu České republiky č. j. 6 As 390/2017-38 ze dne 14. 2. 2018, takto: Navrhovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.
Full text
Ústavní soud rozhodl o návrhu Ing. Františka Brychty, proti usnesení Nejvyššího správního soudu České republiky č. j. 6 As 390/2017-38 ze dne 14. 2. 2018, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.
Přestože byl navrhovatel v minulosti v souvislosti s jeho předchozími podáními (např. ve věcech vedených pod
sp. zn. II. ÚS 602/02
,
II. ÚS 338/04
,
II. ÚS 524/04
,
IV. ÚS 815/05
,
IV. ÚS 182/06
,
III. ÚS 559/08
,
I. ÚS 3033/08
,
III. ÚS 123/09
,
IV. ÚS 1321/09
,
III. ÚS 4004/16
,
II. ÚS 4248/16
,
II. ÚS 403/17
,
III. ÚS 1993/17
,
IV. ÚS 2716/17
,
IV. ÚS 2717/17
,
I. ÚS 3458/17
,
I. ÚS 3609/17
) opakovaně Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nyní podaný návrh tyto podmínky rovněž nesplňuje. Navrhovatel ani nijak nedoložil podání žádosti o určení advokáta Českou advokátní komorou.
Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu, jak se ostatně vyjádřil i v řízeních navrhovatele vedených pod
sp. zn. III. ÚS 583/18
,
IV. ÚS 428/10
, setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
Na základě výše u vedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. května 2018
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj