IV.ÚS 1112/18 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu T. R., t. č. Vazební věznice P. O. BOX 7, 161 02 Praha 614 - Ruzyně, proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 To 2/2018 a proti rozhodnutí Okresního soudu pro Prahu - západ sp. zn. 14 T 7/2014, blíže nespecifikovaným, za účasti Vrchního soudu v Praze a Okresního soudu pro Prahu - západ, jako účastníků řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 27. 3. 2018, se na Ústavní soud obrátil navrhovatel. Doručené podání je podle svého obsahu nejasné, nesrozumitelné a trpí rovněž formálními vadami ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž z něj lze zjistit pouze to, že navrhovatel "podává blanketní ústavní stížnost ve věci sp. zn. 1 To 2/2018 vedené u Vrchního soudu v Praze a ve věci sp. zn. 14 T 7/2014." Ve svém podání neuvádí žádná konkrétní rozhodnutí, ale tvrdí, že bylo v této věci porušeno jeho právo na zákonného soudce. Žádá Ústavní soud o lhůtu 60 dnů k doplnění ústavní stížnosti a dále žádá o přidělení bezplatného právního zástupce. Navrhovatel není zastoupen advokátem, návrh postrádá jakoukoli ústavněprávní argumentaci.

Přestože již byl navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích, kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních ve věcech vedených pod

sp. zn. IV. ÚS 1520/15

,

IV. ÚS 588/14

,

II. ÚS 70/15

,

II. ÚS 492/15

,

III. ÚS 1521/15

,

IV. ÚS 2098/17

,

IV. ÚS 4084/16

,

II. ÚS 3687/16

a

IV. ÚS 3683/17

) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

Vzhledem k této skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci jsou splněny podmínky pro přiměřené použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a předmětný návrh proto z výše uvedeného důvodu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. dubna 2018

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj