II.ÚS 4042/17 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jaromíra Houžvičky, bez právního zastoupení, proti usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 25. září 2017 č. j. 6 As 283/2017-8, ze dne 3. října 2017 č. j. 9 Afs 251/2017-37 a č. j. 9 Afs 250/2017-38 a proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. července 2017 č. j. 15 Af 26/2017-30 a ze dne 8. srpna 2017 č. j. 15 Af 26/2017-38 a č. j. 15 Af 33/2017-45, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Návrhem ze dne 18. prosince 2017 doručeným Ústavnímu soudu dne 21. prosince 2017 a označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel napadl shora uvedená soudní rozhodnutí, a to pro porušení svého práva na spravedlivý proces. Současně navrhl, aby Ústavní soud "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".

2. Podání stěžovatele nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků, především pak stěžovatel nebyl pro řízení zastoupen advokátem [§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Z dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel u Ústavního soudu vedl (např.

sp. zn. II. ÚS 1845/10

,

III. ÚS 2998/11

,

III. ÚS 1588/13

,

I. ÚS 1117/14

), se podává, že tento postup (jímž vědomě nedodržuje požadavek povinného zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu.

3. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

4. I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2018

Jiří Zemánek, v. r.

soudce zpravodaj