Supreme Administrative Court dismisses request to set deadline for judgment delivery due to lack of delay. The court finds the lower court acted within legal time limits. The taxpayer's claim is rejected as unfounded.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Administrative Court dismissed the taxpayer's request to set a deadline for the delivery of a court judgment under the Act on Courts and Judges. The taxpayer argued the judgment was not served to their tax advisor, but the court found the lower court had already delivered the written judgment within the statutory period to the advisor's address. The court rejected the claim as unfounded because the lower court had not delayed the procedural act and the taxpayer's request was deemed purposeful.
Legislator headnote
AI generated§ 174a odst. 7 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích; § 174a odst. 8 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích: If a court has already performed the procedural act in question, a request to set a deadline for its performance shall be rejected, and the applicant shall not be entitled to reimbursement of litigation costs.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedFull text
OUTCOME: zamítnuto MATTER: Daně - daň z přidané hodnoty
Aprk 18/2018 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Ing. J. K., zast. Ing. J. M., daňovým poradcem, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 11. 2015, č. j. 40132/15/5300-22443-702189, o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, pod sp. zn. 59 Af 7/2016, takto:
I. Návrh s e z a m í t á .
II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 24. 8. 2018, který byl Nejvyššímu správnímu soudu Krajským soudem v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci (dále „krajský soud“), postoupen dne
30. 8. 2018, se žalobce domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Konkrétně tvrdí, že dne 21. 1. 2016 krajský soud vynesl rozsudek ve věci sp. zn. 59 Af 7/2016, přitom do dnešního dne (tj. 24. 8. 2018) nebyl rozsudek daňovému poradci doručen v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Žalobce proto požaduje, aby Nejvyšší správní soud určil krajskému soudu lhůtu, ve které bude rozsudek doručen.
[2] K návrhu se vyjádřila předsedkyně senátu, který v uvedené věci rozhodoval, s tím, že rozsudek z uvedeného data č. j. 59 Af 7/2016 - 28 byl veřejně vyhlášen při jednání, kterého se zástupce žalobce i žalobce osobně účastnili; písemné vyhotovení rozsudku bylo provedeno dne 23. 6. 2016; téhož dne kancelář písemné vyhotovení rozsudku doručila daňovému poradci prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu X, X. Soud nedoručoval rozsudek do datové schránky daňového poradce z důvodu, že v minulosti (konkr. dne 29. 2. 2016 a dále též dne 23. 5. 2016), tedy pouhý měsíc před doručováním Aprk 18/2018
výše uvedeného rozhodnutí, o které se jedná, provedl soud lustraci datové schránky Ing. M.; tato lustrace byla však negativní, daňový poradce neměl ani jako podnikající fyzická osoba datovou schránku zpřístupněnu. Na adresu X, X přitom krajský soud doručoval úspěšně jak vyjádření žalovaného k žalobě, tak i předvolání k ústnímu jednání. Zástupce žalobce na tyto písemnosti reagoval, a to i když byly doručeny fikcí (zástupce žalobce jejich převzetí nestvrdil podpisem a byly mu vhozeny do schránky). Krajský soud podotýká, že návrh uplatněný s odstupem více než dvou let po konání ústního jednání, při němž byl rozsudek vyhlášen v přítomnosti žalobce i jeho zástupce, se jeví jako účelový.
[3] Návrh není důvodný.
[4] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v § 174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
[5] Nejvyšší správní soud ověřil skutečnosti uváděné krajským soudem v soudním spise a neshledal v nich s obsahem spisu rozpory. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že krajský soud nebyl v případě žalobce nečinný. Soud, jak vyplývá z předloženého spisového materiálu, ze zcela pochopitelných důvodů doručoval písemné vyhotovení rozsudku v zákonné lhůtě na adresu daňového poradce, kterou sám uvedl a na které daňový poradce předchozí písemnosti přebíral. Za situace, kdy daňový poradce neměl zpřístupněnou datovou schránku, nelze krajskému soudu cokoli vytýkat. Dovolává-li se žalobce postupu dle daňového řádu, je třeba podotknout, že uvedený předpis pro doručování soudních písemností neplatí.
[6] Nejvyšší správní soud neshledal, že by krajský soud byl v řízení ve věci sp. zn. 59 Af 7/2016 nečinný. Jak vyplynulo ze soudního spisu, soud v zákonné lhůtě písemné vyhotovení rozsudku žalobci, resp. jeho zástupci doručil. Podle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. září 2018
JUDr. Lenka Matyášová Aprk 18/2018
předsedkyně senátu