Legislator Case Law & Legislation
5 Azs 208/2017 ECLI:CZ:NSS:2018:5.Azs.208.2017.31 AI generated

Supreme Administrative Court dismissed asylum appeal as inadmissible for exceeding client's personal interests.

Case Number 5 Azs 208/2017
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Administrative Court rejected the applicant's cassation complaint against the Ministry of Interior's refusal of international protection. The applicant argued that outdated information regarding the conflict in Ukraine and the lack of internal displacement options warranted protection under the Asylum Act. The court determined the complaint did not substantially exceed the applicant's personal interests, rendering it inadmissible under administrative procedural law.

Legislator headnote

AI generated

§ 104a of the Administrative Procedure Act; A cassation complaint is inadmissible if it does not substantially exceed the personal interests of the applicant.

Keywords

AI generated
cassation complaint inadmissibility personal interests test asylum international protection administrative procedure law Ukraine conflict status

Cited Legislation

AI generated
§ 12, § 13, § 14, § 14a and 14b of the Asylum Act No. 325/1999 Coll.
§ 103 para. 1 letter a) of the Administrative Procedure Act No. 150/2002 Coll.
§ 2 para. 10 of the Asylum Act No. 325/1999 Coll.
§ 14a para. 2 of the Asylum Act No. 325/1999 Coll.
§ 104a of the Administrative Procedure Act No. 150/2002 Coll.
§ 60 para. 3 sentence 1 in conjunction with § 120 of the Administrative Procedure Act No. 150/2002 Coll.
§ 35 para. 8 last sentence of the Administrative Procedure Act No. 150/2002 Coll.
§ 11 para. 1 letter d) in conjunction with § 9 para. 4 letter d) and § 7 item 5 of the Decree No. 177/1996 Coll. on Lawyers' Fees

Cited Case Law

AI generated
NSS judgment of 18. 3. 2015, no. 3 Azs 237/2014-25
NSS decision of 9. 11. 2016, no. 1 Azs 237/2016-26
NSS judgment of 17. 12. 2015, no. 5 Azs 158/2015-24

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

5 Azs 208/2017 - 31

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: V. S., zast. Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 223/9, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2015, č. j. OAM-413/ZA-ZA04-K08-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2017, čj. 4 Az 42/2015 - 49,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovené zástupkyni Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové, advokátce, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 4114 Kč, která bude proplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 30. 9. 2015 žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu dle § 12, § 13, § 14, § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v relevantním znění (dále jen „zákon o azylu“). Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu k městskému soudu, který ji zamítl v záhlaví označeným rozsudkem.

[2] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodů, které podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dál jen „s. ř. s.“). Stěžovatel namítá, že žalovaný nezjistil skutečný stav věci, neboť vycházel z neaktuálních informací ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv na Ukrajině; některé informace byly starší jednoho roku. Konflikt na Ukrajině se přitom nadále zhoršuje a dochází k mobilizacím, což se údajně týká rovněž stěžovatele. Přemístit se v rámci Ukrajiny stěžovatel nemůže, neboť nemá kam. Dále stěžovatel namítl, že i v případě, že by nesplňoval podmínky pro udělení

5 Azs 208/2017

mezinárodní ochrany ve smyslu § 12 až § 14 zákona o azylu, splňuje podmínky pro udělení doplňkové ochrany ve smyslu § 14a odst. 1, 2 písm. c) zákona o azylu.

[3] Stěžovatel navrhl, aby NSS napadený rozsudek městského soudu zrušil případně, aby též zrušil rozhodnutí žalovaného.

[4] Žalovaný odkázal na své rozhodnutí a vyjádření k žalobě. Má za to, že dostatečně zjistil skutkový stav na základě aktuálních informací a zabýval se všemi skutečnostmi, které stěžovatel uváděl. Incidenty na Ukrajině se soustřeďují na východ země a nejedná se o stav, který by se dal označit jako vnitřní ozbrojený konflikt. Stěžovatel pochází z města

R. v Zakarpatské oblasti, která se nachází na západě Ukrajiny a není přímo zasažena ozbrojenými střety. Žalovaný navrhl, aby NSS kasační stížnost odmítl, případně ji zamítl.

[5] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti v souladu s § 104a s. ř. s. zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39).

[6] Kasační stížnost je nepřijatelná.

[7] Stěžovatel výslovně neuvedl, v čem spatřuje důvody zakládající přijatelnost jeho kasační stížnosti. V zásadě stěžovatel pouze namítal vady řízení před žalovaným a před městským soudem (nedostatečně zjištěný skutkový stav a v návaznosti na to nepřezkoumatelnost rozsudku městského soudu pro nedostatek důvodů).

[8] Nepřezkoumatelnost rozsudku městského soudu, k níž musí soud přihlédnout i z úřední povinnosti, by zakládala přijatelnost kasační stížnosti, pokud by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé; takovou vadu však NSS neshledal. Městský soud se dostatečně věnoval zjištěními žalovaného, jakož i tvrzeními stěžovatele, popsal rozhodný skutkový stav a se všemi žalobními námitkami se vypořádal.

[9] Stěžovatel nesplňuje žádný z důvodů pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12 až § 13 zákona o azylu či doplňkové ochrany podle § 14a a § 14b zákona o azylu. NSS ve shodě s městským soudem konstatuje, že žalovaný vycházel z dostatečně aktuálních informací. Je sice pravdou, že jedním z podkladů pro jeho rozhodnutí byla informace Ministerstva zahraničních věcí ze dne 1. 8. 2014, ale v případě ostatních listin se jednalo o dokumenty s ohledem na datum vydání rozhodnutí žalovaného z časového hlediska zcela relevantní (zejména informace Ministerstva zahraničních věcí ze dne 21. 5. 2015, zpráva Vysokého komisaře OSN pro lidská práva o stavu lidských práv na Ukrajině ze dne 1. 6. 2015 a zpráva Freedom House, Svoboda ve světě – Ukrajina, ze dne 28. 1. 2015). Rozhodnutí žalovaného je řádně odůvodněno a zabývá se všemi stěžovatelem tvrzenými skutečnostmi. Námitky ohledně nedostatečně zjištěného skutkového stavu jsou proto nepřijatelné.

[10] Stěžovatel v rámci svých námitek poukazuje zejména na současnou bezpečnostní situaci na Ukrajině. Touto otázkou se NSS zabýval již několikrát. Dospěl k závěru, že se nejedná o tzv. totální konflikt, jenž by dosahoval takové intenzity, že by byl každý civilista na území Ukrajiny vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy. Jedná se o konflikt

5 Azs 208/2017 - 32

pokračování

izolovaný pouze ve východní části Ukrajiny, jehož intenzita i v dotčených oblastech výrazně kolísá (např. rozsudek NSS ze dne 18. 3. 2015, čj. 3 Azs 237/2014-25, či usnesení ze dne 9. 11. 2016, čj. 1 Azs 237/2016-26). Důvody zakládající překážku možnosti vnitřního přesídlení musí dosahovat určité intenzity (§ 2 odst. 10 zákona o azylu). Takovou překážku by mohl založit opodstatněný strach z pronásledování nebo důvodné obavy, že by cizinci hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy (§ 14a odst. 2 zákona o azylu). Nic takového ovšem stěžovateli nehrozí, neboť stěžovatel pochází ze Zakarpatské oblasti, která leží na západě Ukrajiny a nic nenasvědčuje tomu, že by byl vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy v důsledku konfliktu v Luhanské a Doněcké oblasti (tzv. linie dotyku).

[11] Nelze přisvědčit ani názoru stěžovatele, že by mu vznikla vážná újma v důsledku nuceného zapojení do ozbrojeného konfliktu. Služba v armádě, ač nedobrovolná, není důvodem pro udělení azylu či doplňkové ochrany (viz např. rozsudek NSS ze dne

17. 12. 2015, čj. 5 Azs 158/2015-24).

[12] Zákon o azylu a ustálená judikatura NSS poskytují dostatečnou odpověď na všechny námitky uvedené v kasační stížnosti. NSS neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.

[13] Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a NSS ji proto odmítl podle § 104a s. ř. s.

[14] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 větu první ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[15] Stěžovatel byl v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátkou Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, která mu byla ustanovena městským soudem již v řízení o žalobě; toto zastoupení pokračovalo i v následném řízení o kasační stížnosti (§ 35 odst. 8 poslední věta s. ř. s.). Náklady spojené se zastoupením, tj. hotové výdaje advokáta a odměnu za zastupování, hradí v takovém případě stát. NSS přiznal ustanovené zástupkyni odměnu ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby spočívající v podání kasační stížnosti podle §

11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, a dále částku odpovídající DPH ve výši 21 %, celkem tedy 4 114 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. října 2018

Ondřej Mrákota předseda senátu

5 Azs 208/2017