Legislator Case Law & Legislation
10 Azs 272/2017 ECLI:CZ:NSS:2017:10.Azs.272.2017.22 AI generated

Supreme Court vacated lower court ruling on foreigner's stay case due to unconstitutional application of transitional law provisions.

Case Number 10 Azs 272/2017
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Administrative Court vacated the regional court's decision and remanded the case for further proceedings. The applicant had filed a stay of execution appeal before a new law on foreigners' residence came into effect, arguing the old procedural rules should apply. The court held that applying the new transitional provisions to pre-enactment cases violated the principle of legal certainty and fundamental rights, requiring a constitutionally conform interpretation.

Legislator headnote

AI generated

§ 171 to § 172a of the Act on the Stay of Foreigners; transitional provisions of the Act on the Stay of Foreigners must be interpreted in a manner consistent with the Constitution, meaning they apply only to proceedings initiated after the new law's effective date.

Keywords

AI generated
foreigners stay law transitional provisions legal certainty principle constitutional interpretation procedural review

Cited Legislation

AI generated
§ 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
KRPL-70163-15/ČJ-2017-180022-SV, zajistila žalobce (dále jen „stěžovatel“) podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a stanovila dobu zajištění na 30 dnů.
§ 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
mezinárodní ochrany a byl zajištěn podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
§ 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců
Krajský soud v návaznosti na tuto informaci řízení o žalobě stěžovatele zastavil podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců.
čl. II bod 1 zákona č. 222/2017 Sb.
6 zákona o pobytu cizinců a s tím související otázka interpretace čl. II bod 1 zákona č. 222/2017 Sb., který stanoví, že „[ř]ízení podle zákona č.
§ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
[3] Stěžovatel napadl včas podanou kasační stížností usnesení krajského soudu z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. a navrhl, aby NSS napadené rozhodnutí krajského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
§ 110 odst. 1 s. ř. s.
[12] NSS shledal kasační stížnost důvodnou, a proto napadené rozhodnutí podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
§ 35 odst. 8 s. ř. s.
[13] Byť NSS rozhodnutí krajského soudu ruší a věc mu vrací k dalšímu řízení, rozhodl současně o odměně a úhradě hotových výdajů ustanoveného zástupce stěžovatele, které podle § 35 odst. 8 s. ř. s. hradí stát.
§ 35 odst. 9 s. ř. s.
[14] Ustanovenému advokátovi se podle § 35 odst. 9 s. ř. s. s přihlédnutím k § 7 bodu 5., § 9 odst.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

OUTCOME: zrušeno a vráceno MATTER: Pobyt cizinců

10 Azs 272/2017 - 22

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: O. K., zast. Mgr. Jindřichem Lechovským, advokátem se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Libereckého kraje, se sídlem Dr. E. Beneše 584/24, Liberec, proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 7. 2017, čj. KRPL-70163-15/ČJ-2017-180022-SV, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec ze dne 23. 8. 2017, čj. 60 A 8/2017- 34,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec ze dne 23. 8. 2017, čj. 60 A 8/2017-34, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

II. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Jindřichu Lechovskému, advokátu, s e p ř i z n á v á odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 8 228 Kč, která bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

[1] Žalovaná rozhodnutím ze dne 17. 7. 2017, čj. KRPL-70163-15/ČJ-2017-180022-SV, zajistila žalobce (dále jen „stěžovatel“) podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a stanovila dobu zajištění na 30 dnů. Stěžovatel podal proti rozhodnutí žalované žalobu.

[2] V rámci svého vyjádření k žalobě sdělila žalovaná krajskému soudu dne 21. 8. 2017, že zajištění stěžovatele skončilo dne 21. 7. 2017, neboť stěžovatel podal žádost o udělení

10 Azs 272/2017

mezinárodní ochrany a byl zajištěn podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Krajský soud v návaznosti na tuto informaci řízení o žalobě stěžovatele zastavil podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců.

[3] Stěžovatel napadl včas podanou kasační stížností usnesení krajského soudu z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. a navrhl, aby NSS napadené rozhodnutí krajského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Podle stěžovatele krajský soud nesprávně aplikoval čl. II bodu 1 zákona č. 222/2017 Sb., který novelizoval zákon o pobytu cizinců. Předmětné přechodné ustanovení upravuje, podle jaké právní úpravy se postupuje v řízeních podle zákona o pobytu cizinců zahájených před účinností novely. Stěžovatel tvrdí, že přechodné ustanovení je nutné i s ohledem na jeho jazykové vyjádření vyložit ústavně konformně tak, že na řízení zahájená před účinností novely se § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců nepoužije.

[4] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

[5] NSS nejprve ověřil, zda kasační stížnost splňuje formální náležitosti a shledal, že je podána včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), osobou oprávněnou (§ 102 s. ř. s.), a stěžovatel je v řízení zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.).

[6] NSS přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil v kasační stížnosti; neshledal přitom vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

[7] Předmětem kasační stížnosti je aplikace § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců a s tím související otázka interpretace čl. II bod 1 zákona č. 222/2017 Sb., který stanoví, že „[ř]ízení podle zákona č. 326/1999 Sb. zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“

[8] Čl. II bod 1 novely pobytového zákona je formulován z legislativně-technického pohledu neobvykle a na první pohled neposkytuje jednoznačnou odpověď na otázku, v jakých situacích se § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců uplatní. Obecně platí, že v případech, kdy určité ustanovení právního předpisu umožňuje více interpretací, je nutné, jak správně upozornil i stěžovatel, vykládat takové ustanovení ústavně konformním způsobem, který šetří smysl a podstatu základních práv.

[9] NSS se již výkladem přechodných ustanovení novely zabýval a došel k závěru, že pro kasační řízení zahájená před účinností novely se § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců neuplatní (srov. např. rozsudky NSS ze dne 24. 8. 2017, čj. 1 Azs 275/2017-27, ze dne 24. 8. 2017, čj. 2 Azs 229/2017-41, a ze dne 27. 9. 2017, čj. 10 Azs 246/2017-26). K výše uvedené interpretaci se NSS přiklonil především s ohledem na „samotné principy právního státu, konkrétně princip dělby moci, a dále právo na spravedlivý proces zahrnující předvídatelnost soudního rozhodování ve spojení s očekáváním jistého postupu soudu vzniklým účastníku v okamžiku, kdy řízení svým úkonem zahájil. Tyto principy vylučují jakýkoli zásah zákonodárce do výkonu spravedlnosti mající za cíl ovlivnit soudní rozhodnutí v určitém (zahájeném) sporu, pokud k takovému zásahu existují závažné důvody v obecném zájmu (srov.

10 Azs 272/2017 - 23

pokračování

rozsudky ESLP ze dne 28. 10. 1999, stížnosti č. 24846/94, 34165/96 a 34173/96, ve věci Zielniski, Pradal a Gonzales a ostatní proti Francii, nebo ze dne 9. 12. 1994, stížnost č. 13427/87, ve věci Stran Greek Rafineries a Stratis Andreadis proti Řecku, dostupné z http://hudoc.echr.coe.int/).“

[10] Výše uvedené úvahy NSS vycházejí z premisy, že s ohledem na právní úpravu obsaženou v § 171 až § 172a zákona o pobytu cizinců je řízení o kasační stížnosti řízením sui generis podle tohoto zákona a nové znění § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců lze s ohledem na požadavek ústavně konformní interpretace a šetření základních práv aplikovat až v řízeních, která byla zahájena nejdříve dnem účinnosti novely, tj. dnem 15. 8. 2017.

[11] Zákon o pobytu cizinců upravuje v § 171 až § 172a odchylky jak pro řízení o kasační stížnosti, tak pro řízení o žalobě. Platí-li proto výše uvedený závěr pro řízení o kasační stížnosti, jež je mimořádným opravným prostředkem, musí tím spíše platit nutně i pro řízení o žalobě podané před účinností novely. Tak je tomu právě i v případě stěžovatele, který žalobu proti rozhodnutí žalované podal dne 17. 7. 2017. Stěžovatel podával žalobu za situace, kdy zákon o pobytu cizinců nevylučoval jeho věc z meritorního přezkumu z důvodu ukončení zajištění, a mohl proto legitimně očekávat, že jeho žaloba bude věcně projednána. Z výše uvedených důvodů postupoval krajský soud nesprávně a jeho rozhodnutí je z toho důvodu nezákonné.

[12] NSS shledal kasační stížnost důvodnou, a proto napadené rozhodnutí podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V dalším řízení je soud vázán právním názorem NSS (§ 110 odst. 4 s. ř. s.) a bude se tak věcně zabývat žalobními námitkami stěžovatele proti napadenému rozhodnutí žalované.

[13] Byť NSS rozhodnutí krajského soudu ruší a věc mu vrací k dalšímu řízení, rozhodl současně o odměně a úhradě hotových výdajů ustanoveného zástupce stěžovatele, které podle § 35 odst. 8 s. ř. s. hradí stát. Odměna a hotové výdaje zástupce sice patří mezi náklady řízení ve smyslu § 57 s. ř. s., v případě ustanoveného zástupce je však zřejmé, že mu náklady budou přiznány bez ohledu na úspěch stěžovatele v soudním řízení, který je jinak pro náhradu nákladů rozhodný (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Z toho důvodu považuje NSS za rozumné, aby o odměně a hotových výdajích ustanoveného zástupce rozhodl již tímto rozsudkem.

[14] Ustanovenému advokátovi se podle § 35 odst. 9 s. ř. s. s přihlédnutím k § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. d) a f) ve spojení s odst. 3 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznává odměna za zastupování ve výši 6 200 Kč za dva úkony právní služby (sepsání kasační stížnosti a porada se stěžovatelem přesahující jednu hodinu) a paušální náhrada hotových výdajů 600 Kč, celkem částka 6 800 Kč. Ustanovený advokát je plátcem DPH, NSS proto přiznanou odměnu zvýšil o tuto daň, tedy na částku 8 228 Kč, která bude proplacena z účtu NSS do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

10 Azs 272/2017

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. října 2017

Daniela Zemanová předsedkyně senátu