Legislator Case Law & Legislation
8 Azs 204/2016 ECLI:CZ:NSS:2016:8.Azs.204.2016.28 AI generated

Supreme Administrative Court dismissed asylum appeal as inadmissible for not substantially exceeding applicant's personal interests.

Case Number 8 Azs 204/2016
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Administrative Court dismissed the applicant's cassation appeal against the regional court's rejection of his asylum claim. The applicant argued that the lower court failed to properly assess his safety in Lebanon and his recent marriage, but the court found no new legal issues requiring review. The decision was based on the principle that cassation appeals must substantially exceed the applicant's personal interests to be admissible.

Legislator headnote

AI generated

§ 104a odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád; cassation appeals must substantially exceed the applicant's personal interests to be admissible, and mere disagreement with lower court findings on asylum grounds does not meet this threshold.

Keywords

AI generated
cassation appeal admissibility asylum claim rejection personal interests threshold supreme administrative court judicial review limits

Cited Legislation

AI generated
§ 104a odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
§ 60 odst. 3, věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
§ 120 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

Cited Case Law

AI generated
1 Azs 13/2006-39

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

8 Azs 204/2016-28

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce:

M. J. T., zast. Mgr. Faridem Alizeyem, advokátem se sídlem Stodolní 7, Moravská Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2016, čj. OAM-900/ZA-ZA02-K03-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 8. 2016, čj.

61 Az 5/2016-45,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 17. 2. 2016, čj. OAM-900/ZA-ZA02-K03-2015, žalovaný žalobci neudělil mezinárodní ochranu dle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Tvrzení žalobce, dle něhož chce se svou přítelkyní M. U. žít v České republice, neboť v Libanonu je špatná bezpečnostní a ekonomická situace, shledal žalovaný pro udělení mezinárodní ochrany nedostatečnými. Krajský soud v Ostravě názoru žalovaného přisvědčil a žalobu proti jeho rozhodnutí rozsudkem napadeným kasační stížností zamítl.

[2] Žalobce (dále též jen „stěžovatel“) v kasační stížnosti proti tomuto rozsudku namítl nedostatečné zjištění skutkového stavu věci žalovaným a nepřezkoumatelnost napadeného správního i soudního rozhodnutí. Uvedl, že zemi původu opustil primárně z důvodu probíhající náboženské války a že dne 12. 8. 2016 uzavřel s M. U. manželství. Vyjádřil názor, že splňuje podmínky pro udělení azylu či doplňkové ochrany a nesouhlasil se závěrem žalovaného, podle kterého v jeho případě nejsou dány důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující udělení azylu humanitárního. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[3] Ve věcech mezinárodní ochrany se Nejvyšší správní soud po posouzení přípustnosti kasační stížnosti v souladu s ustanovením § 104a s. ř. s. zabývá otázkou, zda podaná kasační

8 Azs 204/2016-29

stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud v této souvislosti poznamenává, že usnesení, jímž Nejvyšší správní soud kasační stížnost pro nepřijatelnost odmítá, nemusí být dle § 104a odst. 3 s. ř. s. odůvodněno. Přesto však Nejvyšší správní soud uvádí následující. [4] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně;

(3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.

[5] Nejvyšší správní soud neshledal, že by v nyní projednávané věci byl dán některý z důvodů pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem podstatně vlastní zájmy stěžovatele nepřesahuje. Posuzovaná věc se netýká právních otázek, které dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch, které jsou judikaturou řešeny rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod pro judikatorní odklon. Nejvyšší správní soud neshledal ani zásadní pochybení krajského soudu, ať už v podobě nerespektování ustálené a jasné soudní judikatury, či ve formě hrubého pochybení při výkladu hmotného nebo procesního práva. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.

[6] Z obsahu vyžádaných spisů je současně zjevné, že krajský soud v napadeném rozsudku dostatečným způsobem reagoval na argumentaci uplatněnou žalobcem ve správním i soudním řízení. Ježto kasační námitky žádná zásadně nová tvrzení či právní důvody podporující stěžovatelův požadavek neobsahují, lze na přiléhavé zdůvodnění zamítavého rozsudku krajského soudu odkázat.

[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 31. října 2016

JUDr. Miloslav Výborný předseda senátu