Supreme Administrative Court dismissed asylum appeal due to lack of specific grounds and mandatory legal representation.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Administrative Court dismissed the appellant's cassation complaint against a city court's decision to reject an asylum application. The appellant failed to provide specific legal grounds for the appeal and could not prove they met the requirements for mandatory legal representation. Consequently, the court ruled that the procedural conditions for reviewing the lower court's decision were not met.
Legislator headnote
AI generated§ 35 odst. 8 s. ř. s.; § 105 odst. 2 s. ř. s.; A cassation complaint lacking specific grounds for review and failing to satisfy mandatory representation requirements must be dismissed.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedFull text
OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku
8 Azs 159/2016 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: O. Ch., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 1. 2016, čj. OAM-445/ZA-ZA02-K08-2015, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2016, čj.
1 Az 5/2016 – 33,
takto:
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zastavil řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), neboť shledal žádost žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany nepřípustnou podle § 10a písm. e) zákona o azylu.
[2] Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ji výše uvedeným usnesením odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s. pro neodstranění vad žaloby spočívajících v nedostatku podstatných náležitostí.
[3] Proti usnesení městského soudu se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) bránila blanketní kasační stížností. Navrhla napadené usnesení městského soudu zrušit a věc tomuto soudu vrátit k dalšímu řízení. Současně stěžovatelka požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů.
[4] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 23. 9. 2016, čj. 8 Azs 159/2016 – 37 o stěžovatelčině žádosti o ustanovení zástupce rozhodl tak, že jej pro řízení o kasační stížnosti neustanovil, neboť neshledal splněnými podmínky, za nichž lze takovému návrhu podle § 35 odst. 8 s. ř. s. vyhovět.
8 Azs 159/2016 - 42
[5] Stejným usnesením vyzval stěžovatelku, aby předložila plnou moc udělenou jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Jelikož stěžovatelčina kasační stížnost neobsahovala ani žádnou konkrétní kasační námitku, z níž by vyplýval okruh přezkumu napadeného usnesení, tímto usnesením Nejvyšší správní soud stěžovatelku vyzval podle § 106 odst. 1 s. ř. s. též k doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které usnesení městského soudu napadá. K odstranění nedostatku povinného zastoupení podle § 105 odst. 2 s. ř. s. stanovil stěžovatelce lhůtu 2 týdnů a k doplnění důvodů kasační stížnosti lhůtu jednoho měsíce od doručení uvedeného usnesení (§ 106 odst. 3 s. ř. s.) a současně ji poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti odstraněny a nebude-li doloženo splnění podmínky povinného zastoupení a v řízení nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, soud kasační stížnost odmítne.
[6] Usnesení ze dne 23. 9. 2016, čj. 8 Azs 159/2016 – 37, bylo stěžovatelce doručeno dne
10. 10. 2016 ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. Delší ze stanovených lhůt ke splnění uložených povinností (tj. lhůta k odstranění vad kasační stížnosti) marně uplynula dne 10. 11. 2016 (srov. § 40 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatelka v této lhůtě vytčené vady kasační stížnosti neodstranila.
[7] Kasační stížnost, která neobsahuje uvedení žádného určitého důvodu, pro nějž stěžovatelka napadá usnesení městského soudu, nelze projednat. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti. Tento nedostatek stěžovatelka přes výzvu soudu v zákonné lhůtě neodstranila.
[8] Stejně tak stěžovatelka nesplnila další výzvu kasačního soudu k doložení splnění podmínky povinného zastoupení nebo toho, že sama má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s. ř. s.).
[9] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. odmítl.
[10] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 24. listopadu 2016
JUDr. Michal Mazanec předseda senátu
8 Azs 159/2016 - 43