Administrative court dismissed claim for damages as it belongs to civil jurisdiction under public liability law.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Administrative Court dismissed the plaintiff's claim for damages alleging liver damage caused by a judge's negligence. The plaintiff argued that the administrative court should handle the case due to the alleged violation of work discipline, but the court found the matter to be a civil liability dispute. Consequently, the court ruled that such claims must be filed in civil courts rather than administrative ones.
Legislator headnote
AI generated§ 2 s. ř. s.; § 4 odst. 1 s. ř. s.; § 7 odst. 1 o. s. ř.; § 14 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci; § 46 odst. 2 s. ř. s.: Administrative courts do not have jurisdiction over civil liability claims for damages arising from public authority performance; such claims must be brought before civil courts.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedCited Case Law
AI generatedFull text
OUTCOME: odmítnuto MATTER: Ostatní (nekasační agenda)
Na 131/2012 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. v právní věci žalobkyně: R. P. proti žalovanému: JUDr. Jaromír Pořízek, předseda Krajského soudu v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, o žalobě ze dne 3. 6. 2012 na náhradu škody,
takto:
I. Žaloba s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 3. 6. 2012 žalobkyně doručila Nejvyššímu správnímu soudu žalobu označenou jako „náhrada škody za ublížení na zdraví žalobkyně dle § trestního zákona“. Z obsahu žaloby a ze žalobního návrhu vyplývá, že se žalobkyně domáhá toho, aby žalovanému, jak je v žalobě označen, byla uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 1 200 000 Kč jako náhradu škody. Podle žalobkyně měla být tato škoda způsobena „hrubým porušením pracovní kázně“ a nečinností žalovaného, v důsledku čehož má ze závadných léků zničená játra.
Nejvyšší správní soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné soudy ve správním soudnictví. Podle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví soudní řád správní. Podle § 4 odst. 1 s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy správními orgány, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a o kompetenčních žalobách. Podle § 4 odst. 2 s. ř. s. ve správním soudnictví dále soudy rozhodují ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí a o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. Na 131/2012 - 8
V posuzované věci se žalobkyně podle obsahu žaloby domáhá přiznání nároku na náhradu škody na zdraví údajně způsobené žalovaným při výkonu soudnictví. Pokud jde o škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, kterým mohou být také nečinnost či průtahy v řízení, lze nárok na náhradu škody uplatnit pouze postupem a za podmínek stanovených v zákoně č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci“). Jedná se však o občanskoprávní odpovědnostní vztah a není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, řídí se jím upravené právní vztahy občanským zákoníkem. Podle § 14 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 tohoto zákona, kterým je v daném případě Ministerstvo spravedlnosti. Uplatnění nároku na náhradu škody u Ministerstva spravedlnosti je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu, neboť domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen (§ 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci).
Podle § 7 odst. 1 o. s. ř. spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány, projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení. Vzhledem k právní povaze uplatněného nároku na náhradu škody (občanskoprávní odpovědnostní vztah) náleží rozhodování v dané věci soudům v občanském soudním řízení (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2005, č. j. Na 12/2005 – 8, publikované pod č. 671/2005 Sb. NSS).
Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se žalobkyně domáhá rozhodnutí ve sporu, o němž má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, a proto podle § 46 odst. 2 s. ř. s. žalobu odmítl. V souladu s uděleným poučením se žalobkyně může domáhat svého tvrzeného nároku u soudu v občanském soudním řízení.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
Žalobkyně může ve věci náhrady škody podat žalobu podle občanského soudního řádu k místně příslušnému okresnímu (obvodnímu) soudu. Budeli žaloba podána do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení, platí, že občanské soudní řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy Nejvyššímu správnímu soudu došla odmítnutá žaloba (§ 82 odst. 3 o. s. ř.). Na 131/2012 - 9
V Brně dne 28. června 2012
JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně senátu