Supreme Court halts proceedings due to res judicata after rejecting identical request previously.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Administrative Court halted the proceedings regarding a request to determine a deadline for a procedural act. The applicant had previously submitted an identical request which was rejected by the court for lacking required formalities. The court ruled that since the same request had already been decided upon, the principle of res judicata constituted an insurmountable procedural barrier preventing a new trial.
Legislator headnote
AI generated§ 174a odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb.; § 104 odst. 1 o. s. ř.: A court must halt proceedings if a previously final decision exists on the same request and subject matter, rendering the new filing inadmissible due to res judicata.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedFull text
OUTCOME: zastaveno MATTER: Ostatní
Aprk 1/2012 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatele P. Č., o návrhu navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 7. 1. 2012 ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 Na 13/2011, takto:
I. Řízení ve věci návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu se zastavuje.
II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Písemností ze dne 1. 6. 2011 podal navrhovatel ke Krajskému soudu v Brně návrh na provedení úkonu, který měl spočívat v prohlášení neúčinnosti doručení a opětovného doručení písemnosti a to v obálce a jedinou dispozicí „doporučeně“. Krajský soud pro nejasnost takového podání vyzval navrhovatele (č. l. 4 soudního spisu), nechť své podání řádně identifikuje, určí, k jakému konkrétnímu číslu jednacímu má být podání přiřazeno, neboť navrhovatel v aktuální době vede u Krajského soudu v Brně desítky sporů. K odstranění nejasností soud navrhovateli určil lhůtu dvou týdnů. Protože navrhovatel ve stanovené lhůtě výzvě nevyhověl a setrval pouze na svém nejasně formulovaném návrhu, sdělil mu krajský soud písemností ze dne 26. 9. 2011, č. j. 30 Na 13/2011, že pro přetrvávající nejasnost nelze návrhu na provedení úkonu vyhovět a současně věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu k postupu dle § 174a odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). Nejvyšší správní soud proto již usnesením ze dne 6. října 2011, č. j. Aprk 20/2011 - 16 návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podaný navrhovatelem odmítl, neboť žádné z jeho podání ani reakce na výzvu soudu ze dne 23. 9. 2011 neobsahovalo náležitosti, které jsou stanoveny výše citovaným ustanovením.
Téhož úkonu „určení lhůty k provedení procesních úkonů u námitky neúčinnosti doručení z 30. května 2011…, pakliže odesílající soud dosud o námitce nevydal rozhodnutí, ani písemnost nenechal doručit zákonem předvídaným způsobem znovu“ se navrhovatel domáhá nyní opakovaně podáním ze dne 7. ledna 2012. Aprk 1/2012 - 32
Podle § 174a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu. Ten v § 159a odst. 5 normuje, že jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Podle § 167 odst. 2 o. s. ř. přitom platí, že není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.
O totožném návrhu však již Nejvyšší správní soud rozhodoval v předchozím řízení (sp. zn. Aprk 20/2011) a věc odmítl.
Věc již dříve rozhodnutá je neodstranitelnou překážkou řízení a soud k ní přihlíží kdykoliv za řízení. K tomu, aby byla naplněna, je nezbytná existence dřívějšího rozhodnutí v téže věci. O stejnou věc (o totožnost věci) se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o totožný návrh, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a téhož účastníka (navrhovatele). Totožnost předmětu řízení je dána tehdy, jestliže tentýž stav vymezený petitem návrhu plyne ze stejných tvrzení, jimiž byl uplatněn. Tak tomu je i v souzeném případě. V podstatě stejný návrh (shora uvedeného znění) navrhovatel zopakoval i v podání ze dne 7. 1. 2012.
Jedná se tedy o překážku věci pravomocně rozhodnuté, neboť v novém řízení jde o projednání téže věci; jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nelze-li tedy pro překážku věci pravomocně rozhodnuté ve věci vést další (opakované) řízení, chybí podstatná podmínka řízení a soud proto řízení ve věci návrhu ve smyslu § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona č. 6/2002 Sb., dle kterého stát hradí náklady řízení o návrhu na určení lhůty jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Nad rámec soud pouze připomíná, že pokud má navrhovatel pochybnost o obsahu některé z písemností, nacházejících se v některém (navrhovatelem dosud nespecifikovaném) soudním spise, může uplatnit své právo postupem podle § 45 s. ř. s.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 174a odst. 8 zákona č. 6/2002 Sb.).
V Brně dne 25. ledna 2012
JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu Aprk 1/2012 - 33