Supreme Administrative Court dismisses asylum appeal for inadmissibility due to lack of legal interest in appointing counsel.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Administrative Court dismissed the appellant's cassation complaint as inadmissible because it failed to demonstrate a legal interest in appointing a new lawyer. The appellant argued that the lower court incorrectly interpreted the rule preventing a party with existing counsel from requesting a new representative, claiming the Supreme Court also needs to issue legal opinions on asylum cases. The court rejected this, ruling that the statutory framework explicitly excludes appointing a second lawyer for the same party in the same proceedings, thereby rendering the complaint legally unfounded.
Legislator headnote
AI generated§ 35 odst. 7 a odst. 8 s. ř. s.; The statutory framework explicitly excludes the appointment of a second legal representative for a party already represented in the same proceedings, making such a request legally inadmissible.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedCited Case Law
AI generatedFull text
OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku
3 Azs 21/2011 - 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: V. G., zastoupeného Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem Ječná 548/7, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2010, č.j. OAM-574/VL-07-LE18-2008, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 8. 2011, č. j. 28 Az 43/2010 – 45, takto:
I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 29. 4. 2011, č. j. 28 Az 43/2010 – 26, zamítl žalobu podanou žalobcem (dále též „stěžovatel“) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 4. 8. 2010, č.j. OAM-574/VL-07-LE18-2008, o neudělení mezinárodní ochrany podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Proti uvedenému rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost datovanou dnem 29. 7. 2011, v níž požádal soud o ustanovení zástupce, konkrétně advokáta Mgr. Pavla Čižinského. Stěžovatel současně ke své kasační stížnosti připojil plnou moc udělenou dne
29. 7. 2011 advokátovi Mgr. Pavlu Čižinskému, která se vztahovala i na předmětné řízení o kasační stížnosti.
Krajský soud žádost stěžovatele o ustanovení zástupce zamítl usnesením ze dne
12. 8. 2011, č. j. 28 Az 43/2010 – 45, s odůvodněním, že si stěžovatel advokáta vybral a udělil mu plnou moc k zastupování v rozsahu, který pokrývá rovněž řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem. Krajský soud tímto usnesením stěžovateli dále uložil, aby v součinnosti se zvoleným advokátem odstranil nedostatky kasační stížnosti.
Stěžovatel napadl usnesení krajského soudu včas podanou kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
3 Azs 21/2011 - 59
(dále jen „s. ř. s.“). Namítl, že krajský soud chybně interpretoval ustanovení § 35 odst. 8 s. ř. s., jestliže uzavřel, že se ten, kdo již právního zástupce má, nemůže domáhat jeho ustanovení. Stěžovatel má za to, že všechny podmínky pro ustanovení zástupce mohou být naplněny i v takovém případě, tedy že potřeba ochrany práv formou ustanovení zástupce - advokáta může být dána i u té osoby, která již je v řízení advokátem zastupována. Lze si představit i situace, kdy je účastník soudního řízení zastoupen advokátem, ovšem z důvodu jeho nemajetnosti je jisté, že mu advokát právní služby přestane poskytovat a že ustanovení jiného či stejného advokáta bude nutné k ochraně zájmů tohoto účastníka. Může dojít i k tomu, že advokát vypoví účastníkovi plnou moc z důvodů podle § 20 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a v souladu s § 20 odst. 4 zákona o advokacii ještě za svého klienta podá žádost o ustanovení advokáta pro zbytek řízení. V praxi často dochází k tomu, že účastník řízení, který nemá prostředky na úhradu právního zastoupení, osloví advokáta a učiní s ním dohodu, že advokát převezme zastoupení s tím, že bude ustanoven soudem a že jeho odměnu, popřípadě další náklady řízení, bude hradit stát. Součástí této dohody může být i to, že pokud advokát ustanoven nebude, dojde k ukončení právního zastoupení. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Při rozhodování o kasační stížnosti žalobce musel nejprve Nejvyšší správní soud posoudit, zda jsou splněny podmínky řízení. Nejvyšší správní soud proto zkoumal otázku, zda je kasační stížnost přijatelná ve smyslu § 104a s. ř. s., tedy zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Vycházel přitom z precedentního usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j.
1 Azs 13/2006 - 39. Podle tohoto usnesení je podstatným přesahem vlastních zájmů stěžovatele jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. Přesah vlastních zájmů stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Primárním úkolem Nejvyššího správního soudu v řízení o kasačních stížnostech ve věcech azylu je proto nejen ochrana individuálních veřejných subjektivních práv, nýbrž také výklad právního řádu a sjednocování rozhodovací činnosti krajských soudů. V zájmu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu je pak nejenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost opřít o některý z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s., nýbrž také uvést, v čem spatřuje – v mezích kritérií přijatelnosti – v konkrétním případě podstatný přesah svých vlastních zájmů a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou kasační stížnost věcně projednat.
Z hlediska výše uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že v daném případě kasační stížnost neobsahuje žádné tvrzení, z něhož by bylo možné dovodit, v čem stěžovatel spatřuje přijatelnost své kasační stížnosti ve smyslu § 104a s. ř. s. Nejvyšší správní soud pak z úřední povinnosti nenalezl žádnou zásadní právní otázku, k níž by byl nucen se vyjádřit v rámci sjednocování výkladu právních předpisů a rozhodovací činnosti krajských soudů. Otázkou, zda je možné podle § 35 odst. 8 s. ř. s. ustanovit advokáta účastníkovi řízení, který je již zastoupen advokátem na základě plné moci, se Nejvyšší správní soud podrobně zabýval např. ve svém rozsudku ze dne 31. 3. 2009, č. j. 3 Ads 21/2009 – 37, www.nssoud.cz. Dospěl přitom k závěru, že právní úprava takový postup fakticky vylučuje. Předně ustanovení § 35 odst. 8 s. ř. s. implicitně předpokládá, že ten,
3 Azs 21/2011 - 60
komu je zástupce soudem ustanovován, zástupce nemá. Žádné zákonné ustanovení pak nedává soudu pravomoc jakkoli ingerovat do již existujícího vztahu mezi advokátem a mandantem, resp. – jak se v projednávané věci dožaduje stěžovatel – „nahradit“ udělenou plnou moc usnesením o ustanovení zástupce podle ustanovení § 35 odst. 8 s. ř. s. Jak vyplývá z ustanovení § 35 odst. 7 s. ř. s., může mít účastník v téže věci jen jednoho zástupce, a ani ustanovení jiného (dalšího) zástupce soudem tedy nepřipadá v úvahu. K totožnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud i ve svém usnesení ze dne 31. 8. 2011, č. j. 6 Azs 24/2011-47, www.nssoud.cz.
Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že podmínky přijatelnosti v daném případě nejsou splněny a kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. pro nepřijatelnost odmítl.
Podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst.
3 s. ř. s.).
V Brně dne 14. prosince 2011
JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu