Legislator Case Law & Legislation
8 Azs 32/2007 ECLI:CZ:NSS:2007:8.Azs.32.2007.83 AI generated

Supreme Court dismisses asylum appeal due to untimely filing and lack of proof for administrative return of documents.

Case Number 8 Azs 32/2007
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Administrative Court dismissed the appellant's cassation complaint against a regional court's decision rejecting an asylum appeal. The appellant argued that a handwritten appeal was submitted timely to the Ministry of Interior, which allegedly returned it instead of forwarding it, but failed to provide any documentary evidence. The court found no record of such a handwritten submission in the file and confirmed the computer-generated appeal was post-dated the statutory deadline. Consequently, the court ruled the appeal inadmissible for being untimely and denied costs to both parties.

Legislator headnote

AI generated

§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.; § 72 odst. 1 věta druhá s. ř. s.: An administrative appeal filed after the statutory deadline is inadmissible unless the appellant proves timely submission to the administrative body, which must then forward it to the court.

Keywords

AI generated
asylum appeal statutory deadline untimely filing burden of proof administrative procedure cassation complaint inadmissible appeal

Cited Legislation

AI generated
§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
14 Az 30/2005 - 19, podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.
§ 72 odst. 1 věta druhá s. ř. s.
§ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
Dovolal se stížního důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tj.
§ 20 správního řádu
Žalovaný však nesplnil svou povinnost podle § 20 správního řádu a namísto postoupení žaloby příslušnému soudu vrátil žalobu stěžovateli.
§ 60 odst. 1 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. za použití § 120 s.
§ 120 s. ř. s.
za použití § 120 s. ř. s. Stěžovatel nemá právo na
§ 109 odst. 3 s. ř. s.
Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné jiné vady, k nimž musí kasační soud přihlížet z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 s. ř. s.), kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§ 110 odst.
§ 110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.
s.), kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§ 110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

OUTCOME: zamítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

8 Azs 32/2007 - 83

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce

R. N., zastoupeného Mgr. Bohdanou Novákovou, advokátkou v Praze 4, Pod Terebkou 12, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2004, čj. OAM-2297/VL-19-P08-2004, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2005, čj. 14 Az 30/2005 - 19,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalovaný rozhodnutím ze dne 3. 12. 2004, čj. OAM-2297/VL-19-P08-2004, neudělil žalobci azyl podle § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a současně rozhodl, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 citovaného zákona.

Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, který ji usnesením ze dne 3. 5. 2005, čj. 14 Az 30/2005 - 19, podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že rozhodnutí žalovaného bylo žalobci doručeno dne 22. 12. 2004, lhůta k podání žaloby proto uplynula dne 6. 1. 2005. Žalobce však žalobu proti rozhodnutí žalovaného podal k poštovní přepravě teprve dne 4. 2. 2005, a žaloba tak byla podána opožděně.

8 Azs 32/2007 - 84

Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení krajského soudu včas podanou kasační stížností. Dovolal se stížního důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tj. nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Namítl, že vlastnoručně psanou žalobu podal včas u žalovaného. Žalovaný však nesplnil svou povinnost podle § 20 správního řádu a namísto postoupení žaloby příslušnému soudu vrátil žalobu stěžovateli. Uvedené skutečnosti by podle stěžovatele měly být patrné ze spisu. Stěžovatel rovněž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Žalovaný ve svém vyjádření popřel oprávněnost podané kasační stížnosti, neboť se domnívá, že jak jeho rozhodnutí ve věci azylu, tak i usnesení soudu, byla vydána v souladu s právními předpisy. Proto navrhl zamítnutí kasační stížnosti pro nedůvodnost.

Nejvyšší správní soud nejprve vážil nezbytnost rozhodnutí o žádosti o odkladný účinek kasační stížnosti. Dospěl k závěru, že o ní není třeba rozhodovat tam, kde je o kasační stížnosti rozhodováno přednostně a kde je žadatel chráněn před důsledky rozsudku krajského soudu režimem pobytu za účelem strpění podle § 78b odst. 1, 2 zákona o azylu (cizinec má nárok na udělení víza za účelem strpění pobytu mj., pokud žádost doloží dokladem o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu a návrhu na přiznání odkladného účinku; takové vízum opravňuje cizince k pobytu na území po dobu platnosti víza, která je 365 dnů; na žádost cizince odbor cizinecké a pohraniční policie platnost víza prodlouží, a to i opakovaně). Ze zákona platnost uvedeného víza zaniká právní mocí rozhodnutí o kasační stížnosti. Pozitivní rozhodnutí o žádosti o odkladný účinek by tedy nemělo z hlediska ochrany stěžovatele žádný význam, negativní by před rozhodnutím o kasační stížnosti bránilo řádnému soudnímu řízení. Při rozhodnutí o kasační stížnosti pak je rozhodnutí o odkladném účinku nadbytečné, neboť obecně může přiznání odkladného účinku kasační stížnosti přinést ochranu jen do doby rozhodnutí o této stížnosti.

Nejvyšší správní soud poté posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů, neshledal přitom vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.).

Kasační stížnost není důvodná.

Nejvyšší správní soud o věci uvážil takto:

Stěžovatel se v kasační stížnosti dovolal stížního důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tedy nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu.

Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, byl-li podán opožděně.

8 Azs 32/2007 - 85

Podle § 32 odst. 1 zákona o azylu lze žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí; odstavec 2 citovaného ustanovení pak stanoví speciální lhůtu 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí pro podání žaloby proti určitým typům rozhodnutí ministerstva ve věci azylu.

Podle ustanovení § 72 odst. 1 věty druhé s. ř. s. je lhůta pro podání žaloby zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje.

Stěžovatel v doplnění kasační stížnosti tvrdil, že vlastnoručně psanou žalobu podal včas u žalovaného, který nesplnil svou povinnost podle § 20 správního řádu a namísto postoupení žaloby příslušnému soudu žalobu vrátil stěžovateli. Na podporu svého tvrzení stěžovatel nenavrhl ani nepředložil žádné důkazy, uvedl pouze, že popsané skutečnosti by měly být patrné ze spisu.

Ze správního spisu bylo pouze zjištěno, že rozhodnutí žalovaného bylo stěžovateli doručeno dne 22. 12. 2004. Ve správním spisu není založena vlastnoručně psaná žaloba, která měla být podle stěžovatele podána včas u žalovaného (v P.). Ze soudního spisu pak bylo zjištěno, že je v něm založena pouze žaloba napsaná na počítači, podepsaná stěžovatelem, datovaná dnem 3. 1. 2005 a podaná k poštovní přepravě dne 4. 2. 2005. Jak již bylo naznačeno shora, vlastnoručně psaná žaloba či potvrzení o doručení žaloby žalovanému nebyla přiložena ani ke kasační stížnosti či jejímu doplnění ze dne 13. 4. 2007.

Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání žaloby, byla středa 22. 12. 2004, je posledním dnem lhůty pro podání žaloby čtvrtek

6. 1. 2005. Stěžovatel však žalobu adresovanou Krajskému soudu v Ústí nad Labem podal k poštovní přepravě teprve v pátek dne 4. 2. 2005. V souladu s ustanovením §

72 odst. 1 věty druhé s. ř. s. by byla lhůta pro podání žaloby zachována, kdyby byla žaloba ve lhůtě podána u žalovaného. Stěžovatel však toto své tvrzení žádným způsobem neprokázal a současně takovou skutečnost nelze dovodit ani z obsahu správního či soudního spisu. Pokud krajský soud v posuzovaném případě uzavřel, že žaloba byla podána opožděně, a z tohoto důvodu žalobu podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl, nepochybil a věc posoudil po skutkové i právní stránce správně.

Nejvyšší správní soud tedy zhodnotil stížní námitku jako nedůvodnou. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné jiné vady, k nimž musí kasační soud přihlížet z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 s. ř. s.), kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§ 110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. Stěžovatel nemá právo na

8 Azs 32/2007 - 86

náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch, žalovanému správnímu orgánu, kterému by právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. července 2007

JUDr. Petr Příhoda předseda senátu