Supreme Administrative Court suspends asylum appeal proceedings due to applicant's unknown whereabouts under asylum law.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Administrative Court suspended the cassation appeal proceedings against the Regional Court's asylum rejection decision. The applicant's whereabouts were unknown despite repeated police inquiries, triggering a statutory suspension condition. The court ruled that this procedural halt applies to cassation appeals as well as first-instance appeals, allowing the process to pause until the applicant's location is found.
Legislator headnote
AI generated§ 33 odst. 1 písm. b) zákona o azylu; § 32 odst. 5 zákona o azylu: Proceedings in asylum cases are suspended when the applicant's whereabouts cannot be ascertained, and this procedural ground applies equally to cassation appeals against regional court decisions.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedFull text
OUTCOME: zastaveno MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku č. j. 6 Azs 45/2007 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. et Bc. et Ing. Radovana Havelce v právní věci žalobce: V. S . , proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 60 Az 49/2005 - 17 ze dne 26. 4. 2006, takto:
I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozsudkem blíže označeným v záhlaví zamítl krajský soud žalobcovu (dále jen „stěžovatel“) žalobu proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 601/VL - 20 - 03 - 2005 ze dne
25. 3. 2005. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl jeho žádost o azyl jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Rozsudek krajského soudu stěžovatel včas napadl kasační stížností, v níž mj. požádal o ustanovení zástupce soudem.
Z marných pokusů o doručení zásilky krajského soudu po podání kasační stížnosti vyplynulo, že stěžovatelův pobyt není znám. Z vyjádření Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, oddělení cizinecké policie Praha, které bylo soudu podáno dne 2. 11. 2006, vyplývá, že stěžovatel je hlášen k pobytu na adrese, kde je podle sdělení pošty neznámý. Soud učinil dále dotaz na Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, evidenční odbor, z jehož sdělení ze dne 10. 11. 2006 vyplývá totéž. Z tohoto důvodu byl stěžovateli usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne
5. 12. 2006, č. j. 60 Az 49/2005 - 44, ustanoven opatrovník. Za tohoto stavu byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.
Podle § 33 písm. b) zákona o azylu, ve znění zákona č. 350/2005 Sb., soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce). č. j. 6 Azs 45/2007 - 57
Na základě shora uvedených opakovaných marných pokusů o zjištění místa pobytu stěžovatele má Nejvyšší správní soud za prokázané splnění podmínky podle § 33 písm. b) zákona o azylu ve znění zákona č. 350/2005 Sb.
Při zastavení řízení aplikací § 33 písm. b) zákona o azylu ve znění zákona č. 350/2005 Sb. vycházel Nejvyšší správní soud též ze skutečnosti, že toto ustanovení je ustanovením procesní povahy a že není přechodných ustanovení k jeho aplikaci po účinnosti zákona č. 350/2005 Sb. Kromě toho vycházel z konstrukce Hlavy IV zákona o azylu nazvané „Přezkum rozhodnutí ve věci azylu soudem“ a dovodil, že i po účinnosti zákona č. 350/2005 Sb. jsou důvody zastavení řízení před soudem aplikovatelné jak v případech řízení o žalobách proti rozhodnutím žalovaného, tak v případech řízení o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů. Aplikace samotného § 33 zákona o azylu po účinnosti zákona č. 350/2005 Sb. totiž není omezena toliko na řízení o žalobě, z použití slova „žalobce“ za slovy „žadatel o udělení azylu“ v písmenech a) až e) § 33 nelze dovodit, že by jím nemohl být žalobce po podání kasační stížnosti (stěžovatel po podání kasační stížnosti své primární postavení žalobce neztrácí), navíc aplikovatelnost celé Hlavy IV zákona o azylu i na řízení o kasačních stížnostech před Nejvyšším správním soudem vyplývá z § 32 odst. 5 zákona o azylu, kde je stanoven odkladný účinek kasační stížnosti.
Na základě shora uvedeného Nejvyšší správní soud řízení podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), za použití § 120 s. ř. s. zastavil, neboť tak pro případ, že nebude možno zjistit místo stěžovatelova pobytu, stanoví § 33 písm. b) zákona o azylu ve znění zákona č. 350/2005 Sb.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť v případě zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. května 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu