Legislator Case Law & Legislation
5 Azs 31/2007 ECLI:CZ:NSS:2007:5.Azs.31.2007.76 AI generated

Supreme Administrative Court dismissed asylum appeal due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement under administrative procedure law.

Case Number 5 Azs 31/2007
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Administrative Court dismissed the applicant's cassation complaint against the Regional Court's refusal to appoint legal counsel. The applicant, lacking a law degree, failed to provide a lawyer's power of attorney and did not respond to the court's deadline for compliance. Consequently, the court ruled that the mandatory condition for legal representation was not met, leading to the rejection of the appeal.

Legislator headnote

AI generated

§ 105 odst. 2 s. ř. s.; § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.: A physical person without a law degree must be represented by a lawyer in cassation proceedings; failure to provide proof of representation results in dismissal of the appeal.

Keywords

AI generated
mandatory lawyer representation cassation appeal dismissal asylum seeker procedural rights administrative procedure law legal counsel requirement

Cited Legislation

AI generated
§ 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
§ 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
Tímto rozhodnutím žalovaný žádost stěžovatele o azyl zamítl jako zjevně nedůvodnou dle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č.
§ 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
Jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti je, že stěžovatel jako fyzická osoba musí být podle ustanovení § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.
§ 50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
Usnesení bylo stěžovateli doručeno ve smyslu ustanovení § 50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.
§ 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.
Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.
§ 60 odst. 3 s. ř. s.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba – tzn.

Cited Case Law

AI generated
5 Azs 170/2006 - 64
5 Azs 170/2006 - 64 ze dne 25.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku č. j. 5 Azs 31/2007 - 76

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Marie Turkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: S. P., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2006, č. j. 56 Az 23/2006 – 24,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byl dle ustanovení § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) odmítnut návrh stěžovatele na přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne

18. 1. 2006, č. j. OAM-2285/VL-20-ZA07-2005. Tímto rozhodnutím žalovaný žádost stěžovatele o azyl zamítl jako zjevně nedůvodnou dle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o azylu“).

Stěžovatel v kasační stížnosti pouze namítal, že s rozhodnutím nesouhlasí a požádal o právního zástupce, aniž by jakkoli specifikoval kasační důvody. O návrhu stěžovatele, aby mu byl ustanoven právní zástupce, rozhodl krajský soud usnesením č. j. 56 Az 23/2006 -

44 ze dne 5. října 2006 tak, že jej z důvodu nedoložení podmínek pro osvobození od soudního poplatku zamítl. Výrokem II. výše citovaného usnesení pak stěžovatele vyzval k odstranění absence právního zastoupení. Proti usnesení o neustanovení právního zástupce podal stěžovatel kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud usnesením č. j. 5 Azs 170/2006 - 64 ze dne 25. 1. 2007 odmítl.

Jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti je, že stěžovatel jako fyzická osoba musí být podle ustanovení § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), zastoupen advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. č. j. 5 Azs 31/2007 - 77

Ze spisu vyplývá, že citovaná podmínka řízení nebyla stěžovatelem splněna, neboť stěžovatel nedoložil, že by byl zastoupen advokátem na základě plné moci, když v kasační stížnosti požádal, aby mu byl pro řízení o kasační stížnosti právní zástupce ustanoven.

O návrhu stěžovatele na ustanovení právního zástupce, rozhodl krajský soud usnesením č. j. 56 Az 23/2006 - 44 ze dne 5. října 2006 tak, že jej z důvodu nedoložení podmínek pro osvobození od soudního poplatku zamítl. Výrokem II. výše citovaného usnesení pak stěžovatele vyzval k odstranění absence právního zastoupení. Proti usnesení o neustanovení právního zástupce podal stěžovatel kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud usnesením č. j. 5 Azs 170/2006 - 64 ze dne 25. 1. 2007 odmítl.

Dne 8. 3. 2007 byl stěžovatel opětovně usnesením č. j. 56 Az 23/2006 - 72 krajským soudem vyzván, aby odstranil nedostatek svého podání ze dne 1. 8. 2006 spočívajícího v tom, že není zastoupen advokátem. Současně krajský soud stěžovatele poučil o následcích nesplnění této výzvy.

Stěžovateli bylo usnesení zasláno na adresu místa jeho pobytu, kterou uvedl v kasační stížnosti. Usnesení bylo stěžovateli doručeno ve smyslu ustanovení § 50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), na jehož použití odkazuje ustanovení § 42 odst. 5 s. ř. s. dne 19. 3. 2007 uplynutím úložní doby.

Stěžovatel ve stanovené lhůtě na výzvu soudu k předložení plné moci udělené advokátovi nereagoval.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel ani přes shora uvedené nedoložil, že by byl zastoupen advokátem, je nutno konstatovat, že v řízení o kasační stížnosti není právně zastoupen ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. Tato podmínka je přitom zákonnou podmínkou řízení o kasační stížnosti.

Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba – tzn. na základě odkazu uvedeného v § 120 s. ř. s. obdobně i kasační stížnost - odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2007

JUDr. Václav Novotný předseda senátu