Supreme Administrative Court dismissed asylum appeal as inadmissible for not substantially exceeding applicant's own interests.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Administrative Court dismissed the applicant's cassation complaint as inadmissible because it did not substantially exceed her own interests. The applicant argued that the lower court erred in appointing a specific lawyer instead of the Refugee Support Organization, citing the lawyer's location and alleged unprofessional conduct. The court rejected these claims by citing established precedent that the right to appoint a representative does not guarantee a specific individual and that vague accusations require concrete substantiation.
Legislator headnote
AI generated§ 104a of the Act on the Administration of Justice; A cassation complaint is inadmissible if it does not substantially exceed the applicant's own interests, as the right to appoint a representative does not guarantee a specific person and vague complaints require concrete substantiation.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedCited Case Law
AI generatedFull text
OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku č. j. 3 Azs 74/2007 - 68
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Karla Šimky a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně N. B. proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2006, čj. OAM-1199/VL-20-11-2006, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 63 Az 123/2006, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 2. 2007, č. j. 63 Az 123/2006
- 24,
takto:
I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 30. 10. 2006, čj. OAM-1199/VL-20-11-2006, žalovaný zamítl žádost žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) o udělení mezinárodní ochrany podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě a požádala o ustanovení zástupce, konkrétně Organizace pro pomoc uprchlíkům. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 2. 2007, č. j. 63 Az 123/2006 - 24, bylo rozhodnuto, že se zástupcem žalobkyně neustanovuje Organizace pro pomoc uprchlíkům, nýbrž advokát JUDr. Aleš Vídenský, se sídlem Sokolská 22, Ostrava – Moravská Ostrava. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně kasační stížnost.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu § 104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná. č. j. 3 Azs 74/2007 - 69
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Hlavní stížnostní námitkou stěžovatelky je tvrzení, že soud pochybil, pokud nevyhověl jejímu návrhu na ustanovení Organizace pro pomoc uprchlíkům, a naopak ustanovil zástupce, s nímž stěžovatelka není spokojená, neboť se tento advokát nenachází v místě jejího současného bydliště, pak Nejvyšší správní soud odkazuje na rozsudek ze dne 8. 9. 2005, č. j. 6 Ads 64/2005 - 25, www.nssoud.cz, podle něhož „právo na ustanovení zástupce (§ 35 odst. 7 s. ř. s.) není právem na ustanovení konkrétní osoby, kterou navrhovatel v návrhu označuje.“ V tomto rozhodnutí se Nejvyšší správní soud vyjádřil i k situaci, kdy ustanovený advokát nemá sídlo v místě bydliště účastníka řízení. Podotýká se, že v době podání žaloby se žalobkyně zdržovala v obvodu Krajského soudu v Ostravě, tedy i v místě sídla ustanoveného zástupce.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Shledal ji proto ve smyslu § 104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji. Na toto posouzení nemělo vliv sdělení žalobkyně ze dne 17. 8. 2007, že se jí narodila dcera K. B. a jejím jménem žalobkyně podala žádost o poskytnutí mezinárodní ochrany. V podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 31. 8. 2007 stěžovatelka na adresu zástupce JUDr. Aleše Vídenského ustanoveného jí pro žalobní řízení mj. uvedla, že tento advokát se chová liknavě, neinformuje ji o nových událostech, které se týkají věci, odmítá se žalobkyní komunikovat, chová se arogantně a neprofesionálně. Z těchto nekonkrétních obvinění však Nejvyšší správní soud nemohl vyvodit závěry pro danou kasační stížnost. Proto bude na krajském soudu, aby po náležité konkretizaci výtek stěžovatelky zvážil zproštění ustanoveného advokáta funkce zástupce a případně ustanovil jinou vhodnou osobu.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. září 2007
JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu .