Supreme Administrative Court dismissed asylum appeal due to late filing after statutory service deadline expired.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Administrative Court dismissed the appellant's cassation complaint against a regional court ruling rejecting his asylum claim. The appellant argued for a new deadline, but the court found the two-week filing period began the day after the legal fiction of service occurred on February 23, 2007. Since the complaint was submitted on March 19, 2007, it exceeded the statutory limit, rendering the appeal inadmissible.
Legislator headnote
AI generated§ 106 odst. 2 s. ř. s.; § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.: A cassation complaint filed after the expiration of the two-week period following the legal fiction of service is inadmissible and cannot be granted late effect.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedFull text
OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku č. j. 3 Azs 38/2007 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Az 13/2006, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 3. 2006, č.j. OAM-150/LE-C09-C09-2006, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2006, č. j. 49 Az 13/2006 – 22, takto:
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí včasně podanou kasační stížností proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta jeho žaloba směřující proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 22. 3. 2006, č.j. OAM-150/LE-C09-C09-2006. Rozhodnutím žalovaného správního orgánu byla zamítnuta žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ust. § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Pokus o doručení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2006, č. j. 49 Az 13/2006 – 22, stěžovateli byl učiněn dne 13. 2. 2007 na adresu hlášeného pobytu, zjištěnou z databáze Ministerstva vnitra. Provedeným šetřením z předmětné databáze, kdy na adresu stěžovatelem uvedenou v žalobě se nepodařilo doručit předcházející zásilky s písemnostmi, byla zjištěna aktuální adresa pobytu stěžovatele v rozhodné době. Stěžovatel však nebyl zastižen a zásilka byla proto uložena a stěžovatel o jejím uložení vyrozuměn s tím, že pokud si zásilku nevyzvedne do deseti dnů ode dne uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení; stěžovatel zásilku ve stanovené lhůtě nepřevzal a zásilka byla dne 6. 3. 2007 vrácena zpět Krajskému soudu v Praze s tím, že nebyla adresátem v odběrní lhůtě vyzvednuta. Právní fikce doručení rozhodnutí nastala tedy podle ust. § 46 odst. 3 o. s. ř. a § 50c odst. 4 o. s. ř. ve spojení s ust. § 42 odst. 5 s. ř. s. v pátek dne 23. 2. 2007. Dne 19. 3. 2007 podal stěžovatel osobně u Krajského soudu v Praze kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku č. j. 3 Azs 38/2007 - 41
včetně návrhu na přiznání odkladného účinku a návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Dříve, než Nejvyšší správní soud začne rozhodovat o věci samé, musí přezkoumat dodržení zákonných podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Základní podmínkou je včasnost podání kasační stížnosti. Podle ust. § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud odmítne návrh, jestliže byl podán opožděně. Podle ust. § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle ust. § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Jak již bylo výše uvedeno, dnem doručení rozhodnutí je pátek dne 23. 2. 2007, kdy nastala právní fikce doručení rozsudku žalobci podle ust. § 46 odst. 3 o. s. ř. a § 50c odst. 4 o. s. ř. ve spojení s ust. § 42 odst. 5 s. ř. s. Lhůta dvou týdnů pro podání kasační stížnosti začala žalobci běžet v sobotu dne 24. 2. 2007 a skončila v pátek dne 9. 3. 2007. Kasační stížnost tedy měla být žalobcem podána u soudu nebo k poštovní přepravě nejpozději dne 9. 3. 2007, aby lhůta pro její podání byla zachována; stěžovatel však podal kasační stížnost osobně u Krajského soudu v Praze až dne 19. 3. 2007. Nejvyšší správní soud proto podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. kasační stížnost jako opožděnou odmítl. Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla podána opožděně, Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku ani o návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. května 2007
JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu