Legislator Case Law & Legislation
7 Azs 119/2005 ECLI:CZ:NSS:2005:7.Azs.119.2005.71 AI generated

Supreme Administrative Court dismissed asylum appeal for introducing new facts and legal grounds not raised in lower court proceedings.

Case Number 7 Azs 119/2005
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Administrative Court rejected the cassation appeal filed by two asylum seekers against a regional court's refusal of their protection status. The applicants argued that they faced persecution for political participation and failed to meet specific legal conditions, but these arguments were introduced for the first time in the cassation stage. The court ruled that because these new grounds could have been raised during the initial administrative proceedings, the appeal was procedurally inadmissible under the Administrative Procedure Code.

Legislator headnote

AI generated

§ 104 odst. 4 s. ř. s.; § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.: A cassation appeal based solely on reasons not raised in the lower court proceedings is inadmissible.

Keywords

AI generated
cassation appeal inadmissibility new facts introduced late asylum seeker protection administrative procedure code failure to exhaust remedies

Cited Legislation

AI generated
§ 104 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
Podle § 104 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.
§ 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s.
Z uvedených důvodů, Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.
§ 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
§ 56 odst. 2 ve spojení s § 120 s. ř. s.
§ 56 odst. 2 ve spojení s § 120 s. ř. s. přednostně.
§ 11 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.
§ 11 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a náhrada hotových výdajů 2 x 75 Kč podle § 13 odst.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

7 Azs 119/2005 - 71

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jiřího Vyvadila a JUDr. Radana Malíka v právní věci stěžovatelů

a) V. V., b) nezl. A. V., zastoupeného stěžovatelkou a) jako zákonnou zástupkyní, zastoupeni JUDr. Pavlem Krupkou, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Palachova 14, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 1. 2005, č. j. 28 Az 100/2004 - 45,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení .

III. Odměna advokáta JUDr. Pavla Krupky, se sídlem v Litoměřicích, Palachova 14, s e u r č u j e částkou 3350 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí

Odůvodnění:

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 1. 2005, č. j. 28 Az 100/2004 - 45, byla zamítnuta žaloba stěžovatelů proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 4. 5. 2004, č. j. OAM-3676/VL-19-KO1-2003, kterým stěžovatelům nebyl udělen azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky v platném znění ( dále jen „zákon o azylu“) a dále bylo rozhodnuto, že se na ně nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.

Proti tomuto rozsudku podali stěžovatelé v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž namítali nesprávné posouzení § 12 písm. a) zákona o azylu a nesprávné zhodnocení otázky, zda jsou splněny podmínky ustanovení § 14 zákona o azylu. Konkrétně bylo namítáno, že stěžovatelka a) byla v zaměstnání pronásledována za uplatnění svých politických práv - právo rozhodnout se zda se má či nemá zúčastnit demonstrace organizované autoritářským režimem. Za účast na demonstraci jí byla krácena mzda a následně nepřímo přinucena k odchodu ze zaměstnání a posléze vystavena tomu, že jí bylo znemožněno pracovat jinde. Tyto důvody se vztahují i na stěžovatele b), který je nezletilý a je odkázán péčí i výživou na svoji matku, když v Bělorusku nemá žádné zázemí ani příbuzné. Rovněž mělo

7 Azs 119/2005 - 72

být na případ obou stěžovatelů aplikováno ust. § 14 zákona o azylu. Proto se domáhali zrušení napadeného rozsudku a přiznání odkladného účinku.

Podle § 104 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), je kasační stížnost opírající se pouze o důvod, který stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl, nepřípustná.

Ze soudního spisu vyplývá, že stěžovatelé v žalobě namítali porušení jednotlivých ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž se omezili pouze na citaci jejich znění, dále namítali porušení § 12 a § 19 zákona o azylu s tím, že mají za to, že splňují zákonné podmínky pro udělení azylu a že se na ně vztahují překážky vycestování, aniž by je jakkoliv konkretizovali. Ke skutkovým důvodům odkázali na obsah pohovorů a spisový materiál. Protože až v kasační stížnosti uvedli skutečnosti týkající se okolností souvisejících s demonstrací a namítali nesprávné hodnocení splnění podmínek ve smyslu § 14 zákona o azylu, je proto zřejmé, že v kasační stížnosti uvedli důvody nové, ač je mohli uplatnit již v řízení před krajským soudem, ale neučinili tak.

Z uvedených důvodů, Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

O stěžovateli podaném návrhu, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek podle ust. § 107 s. ř. s., Nejvyšší správní soud nerozhodl, neboť se jedná o věc, která byla vyřízena v souladu s ust. § 56 odst. 2 ve spojení s § 120 s. ř. s. přednostně.

Odměnu zástupce stěžovatele určil Nejvyšší správní soud ve výši 3350 Kč, tj. odměna za dva úkony právní služby při zastupování dvou osob 3200 Kč (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, písemné podání soudu - odůvodnění kasační stížnosti) podle ust. § 11 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a náhrada hotových výdajů 2 x 75 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. července 2005

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu