Legislator Case Law & Legislation
6 Azs 335/2004 ECLI:CZ:NSS:2005:6.Azs.335.2004.55 AI generated

Supreme Administrative Court dismissed asylum appeal due to untimely filing after deemed service of judgment.

Case Number 6 Azs 335/2004
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Administrative Court dismissed the appellant's cassation complaint against a regional court ruling denying asylum. The appellant argued for a delay in filing, but the court found the judgment was legally deemed served ten days after being left at the appellant's address in a reception center. Consequently, the two-week statutory deadline for filing expired before the complaint was submitted.

Legislator headnote

AI generated

§ 46 odst. 4 obč. ř.; § 42 odst. 5 s. ř. s.; If a recipient fails to collect a document within ten days of it being left at their address, the last day of that period is deemed the day of service, rendering subsequent filings untimely.

Keywords

AI generated
deemed service of judgment asylum appeal procedure statutory time limit reception center address cassation complaint dismissal

Cited Legislation

AI generated
§ 46 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
2004 nebyl stěžovatel zastižen, ačkoli z doručenky vyplývá, že se v místě doručování zdržoval, pak podle § 46 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za použití § 42 odst.
§ 42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
§ 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
§ 60 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku č. j. 6 Azs 335/2004 - 55

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobce:

M. S . , proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, č. j. 59 Az 468/2003 - 37 ze dne 14. 7. 2004, takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, č. j. 59 Az 468/2003 - 37 ze dne 14. 7. 2004, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 1709/AŘ - 2002 ze dne

3. 9. 2003, kterým bylo potvrzeno předchozí rozhodnutí vydané v I. stupni správního řízení o neudělení azylu a kterým byl zamítnut stěžovatelův rozklad proti tomuto rozhodnutí.

Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda kasační stížnost je podána osobou oprávněnou a zda je podána včas. Stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel (§ 102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), a kasační stížnost je tak podána osobou oprávněnou. Pokud jde o otázku, zda byla kasační stížnost podána včas, pak podle § 106 odstavce 2 věty první s. ř. s. musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle věty poslední téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout.

Z obsahu soudního spisu vyplývá, že stěžovatel se v průběhu soudního řízení před krajským soudem zdržoval na adrese Pobytového střediska S. p. R., kam mu bylo v jeho průběhu řádně doručováno. Tam byl také dne 19. 7. 2004 uskutečněn pokus o doručení napadeného rozsudku. Při doručování nebyl stěžovatel zastižen a zásilka, která tento rozsudek obsahovala, byla proto téhož dne uložena. V úložní době si ji stěžovatel nevyzvedl. Dne 11. 8. 2004 se stěžovatel následně dostavil na Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, a tam si rozsudek převzal.

Byla-li tedy zásilka obsahující kasační stížností napadený rozsudek doručována stěžovateli do vlastních rukou, přitom dne 19. 7. 2004 nebyl stěžovatel zastižen, ačkoli z doručenky vyplývá, že se v místě doručování zdržoval, pak podle § 46 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za použití § 42 odst. 5 s. ř. s. platí, že nevyzvedl-li si adresát zásilku do deseti dnů od jejího uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Ze stěžovatelova tvrzení podávaného v kasační stížnosti nevyplývá, že by se v době doručování zásilky obsahující napadený rozsudek nezdržoval na adrese, na kterou mu bylo doručováno, a skutečnosti vyplývající z doručenky ohledně pokusu o doručení tohoto rozsudku, jež má v daném případě podle § 50e odst. 4 občanského soudního řádu povahu veřejné listiny, tak nejsou zpochybněny. Tyto skutečnosti ostatně stěžovatel nezpochybnil ani při převzetí rozsudku na krajském soudu; toliko uvedl, že v době jeho faktického převzetí (dne 11. 8. 2004) se zdržoval v jiném pobytovém středisku. Zásilku je tedy třeba podle § 46 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za použití § 42 odst. 5 s. ř. s. považovat za doručenou dne

29. 7. 2004, bez ohledu na faktické převzetí napadeného rozsudku, k němuž došlo dne

11. 8. 2004.

Kasační stížnost byla podána dne 24. 8. 2004. Musí-li být kasační stížnost podle § 106 odst. 2 s. ř. s. podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje, pak lhůta pro její podání uplynula dne 12. 8. 2004. Byla-li tedy kasační stížnost podána až dne

24. 8. 2004, stalo se tak po zákonem stanovené lhůtě, jejíž zmeškání nelze prominout, a byla tak podána opožděně.

Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud postupoval podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. a kasační stížnost odmítl, aniž by se mohl zabývat návrhem na přiznání jejího odkladného účinku a aniž bylo zapotřebí rozhodovat o návrhu na ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. Byl-li

návrh na zahájení řízení, jímž je v tomto případě kasační stížnost, odmítnut, žádný z účastníků

nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. února 2005

JUDr. Milada Tomková předsedkyně senátu