Legislator Case Law & Legislation
6 Azs 109/2004 ECLI:CZ:NSS:2005:6.Azs.109.2004.67 AI generated

Supreme Administrative Court dismissed asylum appeal where applicant repeated identical reasons despite new life changes.

Case Number 6 Azs 109/2004
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Administrative Court dismissed the applicant's cassation complaint against the Regional Court's rejection of his asylum claim. The applicant argued that significant life changes, including integration into society and fears of military prosecution in Vietnam, warranted reconsideration, but the court found these facts were not raised during the original administrative proceedings. The court ruled that the applicant's repeated identical reasons for seeking asylum met the statutory criteria for rejection as obviously unfounded under the Asylum Act.

Legislator headnote

AI generated

§ 16 odst. 1 písm. d) zákona o azylu; § 75 s. ř. s.; If an asylum seeker submits identical reasons in a repeated application, the claim is rejected as obviously unfounded, and new circumstances not raised in prior proceedings cannot justify reopening the case.

Keywords

AI generated
repeated asylum application obviously unfounded rejection administrative procedure review new circumstances exclusion asylum act provisions

Cited Legislation

AI generated
§ 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
OAM - 403/VL - 18 - 12 - 2001, byla žádost o udělení azylu výše jmenovaného žadatele o azyl (dále jen „stěžovatel“) zamítnuta jako zjevně nedůvodná dle ustanovení § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č.
§ 75 s. ř. s.
§ 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Z obsahu podání lze dovodit, že stěžovatel namítá kasační důvody podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., a tedy kasační stížnost je přípustná.
§ 110 odst. 1 s. ř. s.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).
§ 60 odst. 1 s. ř. s.
Stěžovatel, který neměl v tomto řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s.).

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

OUTCOME: zamítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku č. j. 6 Azs 109/2004 - 67

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobce: D. Q. T., zastoupen Mgr. Jiřím Kabuďou, advokátem, se sídlem 1. máje 741, Frýdek

- Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 27. 9. 2001, č. j. OAM - 260/AŘ - 2001, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 24 Az 990/2003 - 30 ze dne 19. 1. 2004,

takto:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím Ministerstva vnitra (dále též „žalovaný“) ze dne 30. 1. 2001, č. j. OAM - 403/VL - 18 - 12 - 2001, byla žádost o udělení azylu výše jmenovaného žadatele o azyl (dále jen „stěžovatel“) zamítnuta jako zjevně nedůvodná dle ustanovení § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). V odůvodnění svého rozhodnutí správní orgán zejména uvedl, že stěžovatel podal žádost o azyl opakovaně a skutečnosti jím uváděné v tomto i předchozím řízení jsou shodné.

Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podal stěžovatel v zákonné lhůtě rozklad, ve kterém pouze zopakoval již uvedené skutečnosti. Rozhodnutím č. j. OAM - 260/AŘ - 2001 č. j. 6 Azs 109/2004 - 68

ze dne 27. 9. 2001 ministr vnitra napadené rozhodnutí ve smyslu § 59 odst. 2 správního řádu potvrdil a rozklad zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel v zákonné lhůtě žalobu, v níž uvedl, že správní orgán vycházel z nesprávného vyhodnocení důkazů a nesprávně aplikoval ustanovení zákona o azylu. Ve stěžovatelově životě nastaly od podání odvolání zásadní změny, sám se zapojil do české společnosti a navíc se obává vojenského soudu a trestu za dezerci pro případ, že by se vrátil do Vietnamu. O žalobě, jež byla ve smyslu platné právní úpravy účinné od 1. 1. 2003 postoupena Vrchním soudem v Praze příslušnému Krajskému soudu v Ostravě, rozhodl uvedený krajský soud rozsudkem ze dne 19. 1. 2004, č. j. 24 Az 990/2003 - 30, tak, že žalobu zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí soud uvedl, že žalovaný nepochybil, když rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil, jelikož důvody uváděné stěžovatelem v tomto i předchozím řízení o udělení azylu jsou shodné.

Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal stěžovatel dne 24. 2. 2004 kasační stížnost.

Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného rozsudku (§ 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), a je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel (§ 102 s. ř. s.), stěžovatel je zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Z obsahu podání lze dovodit, že stěžovatel namítá kasační důvody podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., a tedy kasační stížnost je přípustná.

Stěžovatel v kasační stížnosti výslovně uvádí, že krajský soud řádně a přesně nepřezkoumal všechny podmínky uvedené stěžovatelem pro udělení azylu, dále navrhl přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a zopakoval skutečnosti uvedené v žalobě.

Ze shora uvedených důvodů stěžovatel navrhuje přezkoumání napadeného rozhodnutí a žádá o prominutí překážky vycestování.

Žalovaný ve svém písemném vyjádření uvedl, že jak jeho rozhodnutí ve věci azylu, tak i rozsudek Krajského soudu v Ostravě byly vydány v souladu s právními předpisy a odkazuje na obsah správního spisu, zejména pak na vlastní podání a výpovědi, které stěžovatel učinil během správního řízení. Žalovaný navrhuje, aby soud kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou a k přiznání odkladného účinku neshledává důvody.

Nejvyšší správní soud napadené soudní rozhodnutí přezkoumal v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel uplatnil stížnostní důvody podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Podle tohoto ustanovení lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním č. j. 6 Azs 109/2004 - 69

orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost.

Jak již zdejší soud judikoval, pokud stěžovatel pouze obecně namítá, že krajský soud i správní orgán posoudily jeho žádost o udělení azylu v rozporu se zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, posoudí Nejvyšší správní soud pouze to, zda si správní orgán opatřil dostatek důkazů, na jejichž základě zjistil přesně a úplně skutkový stav věci a zda je vyhodnotil v kontextu platné právní úpravy.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že krajský soud při vlastním přezkoumání žalobou dotčeného rozhodnutí správně vyšel z dostatečně zjištěného skutkového stavu, který správně po právní stránce posoudil. V této souvislosti vzal zdejší soud v potaz zejména skutečnost, že sám stěžovatel v průběhu správního řízení v pohovoru uvedl, že důvody, které uvádí k aktuální žádosti o azyl jsou shodné s důvody uváděnými v řízení předchozím. Totéž vyplývá i z obsahu správního spisu, když v obou případech stěžovatel o azyl žádal, aby mohl v České republice žít a studovat. Byly tak naplněny podmínky pro užití § 16 odst. 1 písm. d) zákona o azylu (ve znění platném do 31. 1. 2002), podle něhož se návrh na zahájení řízení zamítne jako zjevně nedůvodný, pokud v opakovaně podaném návrhu (žadatel o azyl) uvede obdobné důvody jako v návrhu předchozím.

Ke stěžovatelem v žalobě uváděným skutečnostem ohledně jeho zapojení do společnosti v České republice a obavám z možného postihu vojenským soudem v případě návratu do Vietnamu Krajský soud v Ostravě správně nepřihlédl, když vycházel ze skutkového a právního stavu, který byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ustanovení § 75 s. ř. s.). Ani jedna z těchto okolností nebyla stěžovatelem zmíněna v průběhu správního řízení, přestože zejména případné hrozby v souvislosti s nenastoupením vojenské služby mu musely být známy již při podání žádosti o azyl.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se Krajský soud v Ostravě napadeným rozsudkem nedopustil nezákonnosti spočívající ve vadě řízení ve smyslu § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Zjištěný skutkový stav byl správním orgánem i soudem řádně zjištěn a má oporu ve spisech.

Žalovaný správní orgán i Krajský soud v Ostravě postupovaly správně, když v případě stěžovatele shledaly důvody pro zamítnutí žádosti o azyl jako zjevně nedůvodné dle § 16 písm. d) zákona o azylu a podle toho rozhodly.

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).

Stěžovatel, který neměl v tomto řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné mu vzniklé náklady ze spisu nezjistil, a proto bylo rozhodnuto tak, že Ministerstvu vnitra se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. č. j. 6 Azs 109/2004 - 70

V Brně dne 21. října 2005

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu